Ještě jednou jsem zkontrolovala jestli mířím opravdu přesně.
"Už to bude?" Křikl hlasitě a nad jeho právě řečenou větou jsem se musela zasmát
"Jasně" křikla jsem na zpět a během pár sekund se lesem rozezněl bolestný křik Harryho, který se kácel k zemi. Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem se opravdu trefila.
"Tak to bylo dobrý" řekl udiveně Ashton.
"Jsem jako profesionál, myslel jsi si snad, že mi to nevyjde?" řekla jsem vychloubačně. Přeci se před ním nebudu schazovat své ego. Rychle jsem ho popadla za ruku a pomohla jsem mu se dostat na zem. Byl opravdu těžší než vypadal a kdyby jsem nedodržovala pravidla, která nám Luke dost jasně přikázal tak by jsem ho schodila na zem a utíkala jen co by mi nohy stačili, ale nemohla jsem přerušit týmového ducha.
"Sakra Lissandro" zaslechla jsem hlas udejchanýho Luka. Prudce jsem se otočila a v tom Ashton ztratil balanc a spadl na zem.
"Kde jdou Mike a Niall?" Sykl s bolestí Ashton
"Nenašel jsem je" řekl udýchaně "a nebo mě spíš vyrušil zvuk bolestného křiku Harryho a tak jsem běžel sem co se děje" pořádně se rozhlédl a zahlédl ležícího Harryho na zemi s šípem v zádech.
"To ty?" Zeptal se udiveně, když prohlédl na Harryho.
"Chtěl nás někam odtáhnout" pípla jsem se strachem, neboť jsem nevěděla co bude nadcházet. Jestli bude naštvaný, a nebo jestli bude rád. Přeci jenom, jsem stihla zjistit, že Luke a Harry se moc nemusí. Aneb jak to říct Luke, prostě a jednoduše Harryho nesnáší.
"Tak si ho střelila?" Řekl s menším úšklebekem.
"No Ashton nemůže utíkat a já odmítala s ním někam jít" objasnila jsem celou tuhle až moc akční situaci. "Bude žít, že jo?" Zeptala jsem se strachem. Luke se jen zasmál a přešel blíž k němu.
"Dýchá" křikl "Hrot šípu je namočený v jedu, ale není to smrtelný jen to na pět hodin ochromý celé tělo" objasňoval, když se k nám blížil "Takže dobrá práce" usmál se "Porazila jsi nepřítele a máš pět hodin na útěk" řekl "Jsi geniální a ani o tom nevíš" šeptl mi do ucha a náhle se podíval na mé tělo bez trička. Přetáhl to své přes hlavu a podal mi ho "Přece ten nejchytřejší a nejodvážnější Anarchain, který tady kdy byl" znovu se usmál a já měla pocit, že mé tváře obarvila růž. Přetáhla jsem si obrovské tričko přes hlavu a mé tělo pohltilo dlouho očekávané teplo.
"Za to ty jsi nebyl schopný najít ani Mikea ani Nialla" rýpla jsem si
***
"Liss" zaslechla jsem křikl Luka. Vyšla jsem z našeho dokonalého, společného pokoje s klukama.
"Co je?" Křikla jsem a otráveně šla do hlavní místnosti. Přešla jsem k dlouhému stolu a opřela si hlavu o ruku.
"Půjdeme na lov" oznámil chladně
•••
Hi Penguins!!!!!
Tak jak se vám líbil dnešní díl?? A jak se máte? :D :)
ČTEŠ
Anarchy l.h.
Fanfiction#3 teen fiction Vždy jsem ho nesnášela. Ano nesnášela, ale jak by jste mohli poznat tak je to v minulém čase, ale teď už stojím při něm. V chladném větru a neustávající bouři se zbraní po jeho boku schopna pro něj zabít celý svět. (C) Na tuto po...