64 - Konec

3K 154 12
                                    

Ellie

„Jsi si jistá, že chceš jet?" zeptal se mě Scooter. Ptá se mě na jednu otázku už poněkolikáté, ale chápu ho, tohle je opravdu velice důležité rozhodnutí. „Chci, byl na můj sen, je to můj sen a vždycky to bude můj sen, i když se splní" asi bych to měla objasnit. Scooter a já jsme ve studiu a momentálně si povídáme o turné. Ano o turné, nabídli mi, že bych dělala předskokanku Justinovi. Na začátek je to velice dobrý a podle ohlasů moje album má velikou šanci, dnes ráno vyšlo a opravdu dost potěšilo a to mě těší. „Dobře, zařídím to všechno a myslím, že v říjnu se začne, bude to po celém světě, takže na to musíš být opravdu připravená" já vím, že to je opravdu hodně velká věc, ale já jsem na tohle připravená, myslím, že je čas se postavit strachu a na to pódium vlézt co nejdřív. Sice jsem už vystupovala, ale taky mi to dalo.

„Prostě to udělej, navíc budu s Justinem" sice máme pauzu, ale to neznamená, že mi nechybí. Chybí a moc, ale ještě není čas se k němu vracet, možná kdyby do těch bar nešel a napsal mi, možná bych už u něj byla zpátky, ale zklamal mě. No za chvíli ho uvidím. „Vrátíš se k němu, že jo?" Scooter se na mě podíval opravdu zvláštním způsobem. „Chci se k němu vrátit, ale chci, aby se snažil, vím, že ho to bolí, ale i mě to bolí" netuším co to tu plácám, možná byla moje reakce fakt přehnaná, ale já tohle neznám, navíc vidět tenkrát Justina nasranýho nebyl pěkný pohled a jednu chvíli jsem si opravdu myslela, že by byl schopný mě uhodit.

„No myslím, že už je tady" a v tu dobu se otevřely dveře. Justin vešel dovnitř a jako první věc byla, že se podíval na mě. Pohled jsem mu oplatila, ale všimla si toho jak moc ho to bolí. Opravdu ho to tak bolí? Proč se teda sakra nesnažil? Mohla jsem být už dávno zpátky, jenže to by nesměl bejt idiot.

„Ahoj" zašeptal je mě. Rty jsem mu naznačila ahoj a trochu hlásky ze mě i vypadl. „Tak jo, sedněte si" moc, moc, strašně moc jsem ho chtěla obejmout, ale nějak mi to nepřišlo správný. S Justinem, oba dva, jsme se vydali ke stolu, který tu stál společně s židlemi a pak si všichni tři sedli. Justin seděl vedle mě a naproti nám Scooter, kdyby tady nebyl vím jistě, že bychom s Justinem byli už na sobě.

„Takže, ten článek v novinách byl díky Zackovi" ano, věděla jsem to. Opravdu mě mrzelo, že to zrovna on udělal, bylo fakt vidět jak mu na mě záleží, vyklubal se z něho debil. Nedokázala jsem pochopit proč to udělal, když jsem v tom byla i já, ale jeho zajímalo jen jedno a to byla pomsta pro Justina. „Opravdu mě to mrzí" řekla jsem něco dřív já než Justin. „Nemá proč Ellie, jen mluvila jsi s ním?" zakroutila jsem hlavou, že ne. „Dobře, Justinovi jsem řekl, že musí říct pravdu jak to všechno bylo, ale vynechá tu část, kdy spal s holkami. Stejně si každej bude myslet svý" to je pravda. „Dál musíte, i když máte pauzu teď být někdy spolu, nerozešli jste se, takže média nemůžou vědět, že máte pauzu, ne teď když Ellie vyšlo album a Justinovi vyjde za pár dní" všechno vím, ale chci mít s Justinem pauzu, no myslím, že to tak jednoduchý nebude.  „Záleží jak to chce Ellie" řekl konečně něco Justin. „Takže to bude jako na začátku?"

Justin

„Takže to bude jako na začátku?" tímhle mě překvapila. To mě snad už nemiluje? Celou dobu, co tu jsme si mě nevšimla, ale vidím jak je nervózní. „Myslíš, jako předstírání?" řekne překvapivě Scooter, Ellie přikývne a mě se hroutí svět. Co se to právě děje? „Fajn, ale musíte spolu ven už dneska" Scooter se na mě podívá a já kývnu, že se o všechno postarám. „Tak běžte"

***

„Proč si se nesnažil?" zeptala se mě během jízdy k ní. „Co?" vím o čem mluví, ale já sám nevím proč. Sel mi řekla, že jsem debil, když nechápu, co tou Ellie pauzou myslela. „Nedělej ze sebe debila Justine, straně moc jsem se k tobě chtěla vrátit po dvou dnech, ale když jsem viděla ty fotky z baru, rozmyslela jsem si to" takže to se děje? Ona žárlí? Jasně, že žárlí, když jsem debil. „Omlouvám se" „Jenže omluva tohle všechno nespraví. Měli jsme krásný vztah, pak se to zvrtlo, ale měli jsme to zvládnout. Jenže to se nestalo a ty si pokaždé utekl, bála jsem se o tebe, nevěděla jsem jestli mám být naštvaná a nebo se mám o tebe bát" poslouchal jsem každé slovo a myslím, že její hlas se od slova k slovu roztrhává. „Když jsem ti řekla, že chci pauzu myslela jsem to tak, ale hned další den jsem si říkala jak moc mi chybíš, ale nechala jsem to, jenže ten další den to bylo ještě horší a já už byla připravená se k tobě vrátit, ale nebylo to správný. Čekala jsem na tvůj hovor nebo jen zprávu, ale ty nic, jen si šel do baru a pak jsem viděla ty fotky jak tančíš s tou holkou, myslela jsem, že zešílím, v tu dobu jsem tě nenáviděla, ale zároveň pořád milovala. Jediná Sel se se mnou dokázala promluvit o tobě, protože s tebou chodila a v tu chvíli jsem si uvědomila jednu věc" je mi líto to co tady říká. Ale naprosto i chápu, to já jsem ji měl napsat a nejít do baru. Teď se bojím, že mi řekne něco čím to už nespravím.

Only fake? ✔️ (probíhá korekce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat