Only fake? ✔️ (probíhá korekce)

23

Sobota

Ellie

„Kam ses tak vyparádila?" brácha do mě rýpal. „Jdu s Justinem do nákupka, říkala jsem to" zapnula jsem si náramek na ruku od něj. „A jsem normálně oblečená" přešla jsem k němu.

„A ty jdeš kam?" upravila jsem mu kravatu. „Zkouším si ho, táta mě chce vzít s sebou na tu jeho slavnost dnešní, jsme pozvaní všichni" jo vlastně. Máma Jenny dneska pořádala nějakej večírek, ale budou tam většinou jenom dospělí. 

„Ale pro tebe je důležitější Bieber než táta a lidi, se kterýma jsi strávila minimálně třikrát do týdne čas" nevěděla jsem, co říct.

„Nemáš co říct? Víš, že je to pravda, viď?" dala jsem ruce z jeho hrudě pryč, ale jednu mi chytil. „Tohle máš odkud?" ukázal na náramek. „Od Justina" pustil mě. „Jasně, tahá tě za nos Ellie, neuvědomuješ si to, od tý doby, co jsi přišla s tou novinkou, nechodíš ven s nikým jiným" sklopila jsem hlavu.

„Je mi s ním dobře" zamrmlala jsem. „Využívá tě sakra, nic s ním není skutečný, ale mně to je už jedno, varoval jsem tě několikrát" přešel ke mně a chytil mě za tváře. „Až ti ublíží, já tady pro tebe nebudu, to si pamatuj" a s tímhle odešel.

Chtělo se mi brečet, můj vlastní brácha mě potopil. Možná měl pravdu, až tohle skončí nic nebude jako teď. Ale i přesto jsem měla pořád třičtvrtě roku na to, abych si užívala Justina.

„Ellie, je tu Justin" křikl na mě táta. To si to teda načasoval. „Už jdu" věděla jsem, že na mě Justin pozná, jak se cítím.

„Ahoj" objala jsem ho. Sakra já ho objala sama, no to je trapas. Justin byl zaraženej, ale objetí mi opětoval.

„Můžeme?" zeptal se, když se ode mě odtáhl. „Jen, než půjdete, ty nepůjdeš na tu slavnost k Jenny?" zeptal se táta. „No já...ne nepůjdu, Jenny tam ani nebude, je to její mámy, budou tam samý lidi, který ani neznám" přikývl.

„Dobře, takže přespíš u Justina, nebo tu budeš sama?" no Justin mi neřekl, že u něj budu spát, takže tu zřejmě budu sama, no to je skvělý, nesnášela jsem bejt doma sama, ano bylo mi 17, ale byla jsem strašpytel.

„Bude spát u mě" promluvil Justin. Koukla jsem se na něj, jestli to myslí vážně a zřejmě myslel. „Dobře, tak běžte" rozloučila jsem se s tátou.

**

S Justinem jsme byli už v obchoďáku, v ruku v ruce jsme procházeli kolem obchodů, ale ještě jsme do nějakýho nezašli. „Pojď, jdeme sem" Justin se mnou zabočil do obchodu s botami. Jasně Bieber.

„Porozhlídni se, po jakých chceš, a ne pro mě není odpověď" aspoň budu mít nový boty. Pustila jsem Justinovu ruku a vzala to od začátku. Byly tu všechny značky. Procházela jsem regály, líbily se mi skoro všechny. Justin chodil za mnou a koukal na mě, jestli se už zastavím.

Zůstala jsem stát u jedněch. Nike Air, vždycky jsem je chtěla, ale peníze mi to nedovolovaly. „Líbí se ti tyhle?" zezadu mě chytil za boky a na moje rameno si položil hlavu. „Jo, ale ta cena je..." skočil mi do řeči. „Nevím kolikrát ti mám říkat, že jsem tě sem vzal, abych ti nakoupil, takže nekecej" jenže on nechápal, že mně to přišlo blbý.

„Vyzkoušej si je" pustil moje boky. Chtěla jsem, aby se mě dotýkal.

Sehnula jsem se dolů a hledala moje číslo. Našla jsem ho a vytáhla krabici. Sedla jsem si na židli, co tam byla, mezitím mi Justin vyndal boty. „Díky" vzala jsem si od něj boty a začala si je obouvat.