Only fake? ✔️ (probíhá korekce)

96 - Poslední noc?

Ahojky :) omlouvám se, že nebyla část delší dobu, ale neměla jsem moc čas a ani nápady :/ tahle část je taková divná, no nejsem s ní moc spokojená :/ snad se vám bude líbit a omlouvám se za chyby :)

Ellie

„Je mi to líto" objala mě Sel. „Asi to není moc uvěřitelný, ale i mě je to líto" povzdechla jsem si. „Je to jasný, Ellie měla jsi v sobě dítě a zjistila, že už další mít nemůžeš, je naprosto jasný, že tě to bude bolet, i když jsi dítě teď nechtěla" přikývla jsem. „Justin se sice chová krásně, ale já na něm poznám, že ho to bolí opravdu hodně" dělá jakoby nic, ale přitom je zdrcenej. „Nedivím se mu, miluje děti" ani já se mu nedivím.

„Mám strach, že by mě mohl přestat milovat" řekla jsem svojí myšlenku nahlas. „Kvůli tomu, že už nemůžeš mít děti?" přikývla jsem. „To by neudělal" řekla s naprostou vážností. „U něj nikdy jeden neví, bohužel mě tohle bude prostě žrát" vzhledem k tomu, že je to až do smrti, tak to bude dlouhá doba. „Pořád je tu možnost adopce" navrhla. „Radši se o tom nebudeme bavit" zakecala jsem to. Tohle mě asi jen tak nepřestane trápit.

„Řekni mi, co ty a Niall?" změnila jsem téma. „Chtěla jsem ti to říct, jenže teď si nejsem jistá, jestli bys to unesla, nejen ty, hlavně Justin" nechápavě jsem se na ní podívala. „Tak teď mi to musíš říct určitě" zasmála jsem se. „Popravdě nebylo to plánovaný" řekla nervózně. „Mělo to bejt až dýl, za rok, nebo nějak tak, ale.." zasekla se. „Ale?" „Jsem těhotná, Ellie" no, páni. „Ale to je skvělý" řekla jsem s menším úsměvem na rtech. „Bála jsem se ti to říct" nedivím se.

„Víš, možná je to osud, neměla jsem mít dítě, ale ty jo" tohle je asi blbost, ale nevadí. „Třeba" polkla. „No, ví to Niall?" zakroutila hlavou. „Ještě ne, zjistila jsem to před týdnem a popravdě nevim, jak mu to mám říct" vzpomněla jsem si na to, jak jsem to měla já s Justinem. Nebylo to vůbec dobrý období. „Rozhodně mu to řekni dřív, než bude pozdě" poradila jsem jí. „Neboj, chystám se k tomu" usmála se. Tak ze Sel bude maminka.

„Jsem ráda, že má Niall teď pauzu se skupinou, protože aspoň uvidí začátky našeho dítěte" to byla pravda. „Máš hold štěstí" usmála jsem se na ní. „Vážně ti to nevadí? Nerada bych, aby ti to bylo líto" zakroutila jsem hlavou. „Jsem v pohodě, přeju ti to" přikývla. Pravdou bylo, že mi to líto bylo, já už zřejmě nikdy nebudu mít takovýhle pocit.

O pár dní později

„Tak fajn, to by jsme měli" řekl režisér. Dneska jsme pokračovali v natáčení našeho filmu po celkem dlouhé době. „Jsi v pohodě?" objal mě Justin kolem pasu. „Proč bych nebyla?" otočila jsem k němu hlavu, abych na něj viděla. „Přijdeš mi taková smutná" políbil mě na krk. „Všechno je v pohodě" zalhala jsem. Nic nebylo v pohodě, myslela jsem si, že to všechno bude fajn, jenže mě čím dál víc žere ta věc, že nemůžu mít děti.

Začala jsem si to dávat za vinu, protože jsem několikrát prohlásila, že další dítě nechci dalších pár let, měla jsem pocit, že za všechno můžu já. „Ellie, jak dlouho se známe? Poznám, že se něco děje" sklopila jsem hlavu. Nemohla jsem mu to říct, co kdyby si to pak myslel i on? Možná už si to myslí, ale to jsem radši hned zamítla. „Všechno je fajn" vymanila jsem se z jeho objetí a šla do šatny. Pro dnešek natáčení končilo, po víkendu se půjdu natáčet náš první polibek.

Hned jak jsem odešla do šatny, Justin mi byl v patách, ale tentokrát nic neřekl, byl zticha a ani si mě nevšímal, prostě jsme se oba jen převlíkli a pak vyrazili v tichosti domů. Bylo mi jasný, že je naštvanej a mohla jsem za to samozřejmě já.