5

4.8K 231 6
                                    

Justin

Když jsem jí odvezl domů, jel jsem ke mně. Nejdřív jsem měl v plánu jet někam do klubu, ale rozmyslel jsem si to hned kvůli Scooterovi.

„Justine?" volal na mě Scooter. Domů jsem přijel před chvilkou. „Jo?" Scooter si sednul ke mně na gauč. 

„Jen, chci, abys na ni byl hodnej, ona není jako ostatní holky" zamračil jsem se. Nevěděl jsem, proč mi to říká, na Ellie jsem byl hodnej a budu, vím, že nebyla jako ostatní.

„Neboj, budu na ni dávat pozor" přikývl. „Nechci, aby pak brečela, nebo něco takovýho, ne, že ji budeš chtít přetáhnout" musel jsem se zasmát. „Je sexy, to nepopírám, ale pokud by to nechtěla i ona, tak na ní nic zkoušet nebudu"

„Fajn, zítra ji vezmeš na tu večeři" přikývl jsem. „Za jak dlouho ji mám vzít sem domů?" zdvihl jsem obočí. „Teď určitě ne, ani příště, myslím, že až tak na čtvrtém rande, nechceme, aby si lidi mysleli něco jiného" měl pravdu. Nemohl jsem na to jít rychle.

„Tak se měj, a hodně štěstí" poplácal mě po zádech. Rozloučil jsem se s ním, a pak odešel.

Věděl jsem, že tohle bude pro mě nový, navíc ona byla evidentně nezkušená, všechno bude na mě po celou dobu, nikdy si nedovolí udělat něco vážnějšího, na to se bojí, že by to bylo špatně.

Možná časem, až ji trochu něco naučím, to bude jiný.

Ellie

„A myslíš, že to je dobrý nápad?" zeptal se táta. Právě jsem s ním probírala tu věc ohledně Justina. „Mně se to nelíbí, Bieber není hodnej kluk" řekl brácha. Koukla jsem se na něho a probodla ho pohledem.

„Stejně už jsem to podepsala" nervózně jsem přešlápla z jedné nohy na druhou. „Navíc ty peníze potřebujeme" táta si povzdechl. 

„Dobře, ale dávej si pozor" usmál se na mě. „Neboj se"

**

„Cože?" vykřikla Jenny. Ano právě jsem jí řekla o Justinovi. Ona byla tak trochu fanoušek, takže mi málem praskly bubínky v uších. „Klid" zasmála jsem se.

Celý den mě Jenny otravovala, ať ji seženu Justinův podpis a všechno možný, bylo to vážně vtipný. Ale co bych pro ni neudělala, zkusím se na to Justina zeptat.

O den později

„Ahoj" právě jsem nasedla do auta, se kterým přijel Justin. Samozřejmě neřídil on a nepřijel jeho autem, ale nějakým tím jeho pronajatým. „Ahoj" odpověděla jsem. Byla jsem nervózní.

„Udělej pro mě něco a uvolni se" červenala jsem se. Byla jsem prostě červená, nevěděla jsem, čím to je, ale asi tím, že to byl Justin, ale byla jsem v rozpacích. „Snažím se"

**

Právě jsme si s Justinem sedli ke stolu. Celou cestu do restaurace nás oslepovaly blesky od foťáků. Bylo to příšerný, nejhorší bylo, že zítra už budu na úvodním článku.

„Takže, co si dáš?" usmál se na mě Justin. „Já ani nevím, něco vyber" oplatila jsem mu úsměv. „Máš ráda špagety?" miluju špagety. „Jasně, že jo" Justin tedy objednal špagety a k pití kolu.

„Když teď spolu budeme trávit tolik času, tak bych o tobě chtěl něco vědět" zákeřně se na mě usmál. „A co by jsi chtěl vědět?" na jeho tváři se objevil velmi zvláštní úsměv. „Všechno" odpověděl jednoduše.

„Fajn, tak teda je mi 17, mám bráchu, kterýmu je 20, můj táta pracuje v autodílně, a to je vlastně důvod , proč jsem tohle vzala, potřebujeme peníze, nechci, aby táta byl pořád v dílně"

„A máma?" Zeptal se a já cítila smutek. Po tváři mi začala stékat slza. 

„Hej, řekl jsem něco špatně?" jasně, že si všimnul toho, že brečím. Justin mi chytil ruku, kterou jsem měla na stole a příjemně mě po ní začal hladit. „Zemřela, když mi bylo 15" řekla jsem mu to. Stejně by se to jednou dozvěděl. „To je mi líto" nahnul se ke mně a setřel mi slzy.

Pak už ani jeden z nás nemluvil o rodině, přinesli nám jídlo a my se do něj pustili, měla jsem hlad a tohle jídlo bylo vážně výborný, že na talíři nezbylo nic.

„Chutnalo ti?" usmál se na mě. „Bylo to vynikající" asi tady měli vážně skvělýho kuchaře. „Dobře, takže asi půjdeme a zítra bychom šli do kina, co ty na to?" upřímně mi bylo jedno, kam půjdeme. „Jo to bude fajn" falešně jsem se usmála, nevěděla jsem, co mi najednou je, ale neměla jsem moc náladu. Justin to neřešil, i přesto, že si všimnul, že mi něco je.

Společně jsme se vydali do auta. Všude na nás zase svítily blesky fotoaparátů. Nechápala jsem, jak tohle Justin může zvládat, ale já ode dneška musela taky.

„Justine, kdo to je? Chodíte spolu? Je tohle nějaká holka na noc?" všichni na něho chrlili různé otázky, ale on je ignoroval a mě táhnul za ruku k autu.

Když jsme konečně nastoupili do auta, oddychla jsem si. Tohle byla vážně šílenost. 

„V pohodě?" pohladil mě Justin po rameni. „Dobrý" opřela jsem se o sedačku a zhluboka dýchala. „Je to šílený" „Bude to trvat, ale zvykneš si" měl asi pravdu. Zvyknu si, ale nikdy mě nepřestanou otravovat už.

Během jízdy jsem si vyndala mobil z kapsy a najela na instagram, Jenny přidala novou fotku, tak jsem jí to hned zasrdíčkovala. „Máš insta?" nakouknul mi do telefonu Justin. „Jo mám" Justin mi najednou sebral mobil a já na něho koukala, co chce jako dělat.

Párkrát na něco klikl, a pak mi ho podal zpátky. 

„Co jsi s tím udělal?" zasmál se. Čemu se jako směje? „Teď už mě sleduješ a za chvíli" vyndal si svůj mobil z kapsy a taky do něj něco naťukal. „Budu sledovat i já tebe" najednou mi blikl mobil. Najela jsem na insta a bylo tam, že mě Justin Bieber začal sledovat.

„Bylo to nutný?" měla jsem pocit, že zítra ve škole se na mě strhne vlna holek. „Jo, teď už budou mít tušení" mrkl na mě. „Jen, abych to ve škole přežila" zamrmlala jsem si to pod nosem.

Jakmile mě odvezli domům a já vešla do baráku, táta na mě začal chrlit otázky. 

„Tak jak bylo?" uculil se na mě. Co mu je? „Dobrý" sedla jsem si na židli v kuchyni. „Víš, docela vám to spolu sluší" ihned jsem se na něj koukla. Jak to věděl?

„Všude na internetu jsou vaše fotky" otočil na mě notebook a já se podívala na obrazovku. Všude jsem byla já a Justin, jak jdeme do restaurace, pak jak mě Justin drží za ruce u stolu, a nakonec jak jsme odcházeli.

„To bylo rychlý" povzdechla jsem si. Myslím, že zítra ve škole budu mrtvá. „Je slavnej, co by jsi čekala" právě, že nic. 

„Je na tebe aspoň hodný, doufám?" usmála jsem se. Justin byl na mě až moc hodnej, a to jsme spolu byli poprvé na 'rande'. „Je" vzpomněla jsem si na to, jak mi utřel slzy.

„Jak dlouho máte předstírat vztah?" okamžitě jsem zahnala svoje myšlenky pryč. „Rok" jo byla to dlouhá doba. „Tak hlavně, ať to zůstane pouze u jako vztahu" a s tímto odešel. Nechal mě tady sedět překvapenou.

Jak to jako myslel? 

Nechápala jsem, proč by to nemělo zůstat jenom u předstírání, ano Justin se mi líbil, ale já určitě nebyla jeho typ. 

Only fake? ✔️ (probíhá korekce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat