The Maze Demigod // Percy Jackson

Stoka

Cesta za Leem zatím vypadala dost nechutně. Chodba, kterou procházeli, byla stará a pokrývala ji rez. Smrdělo to tu po kovu a splašcích, jako by šli stokou.

Což se ukázalo být pravdou. Za nedlouho je chodba dovedla ke zdroji zápachu. Tekla tu nehezky zbarvená voda. Jason si bezděky vzpomněl, jak se Leo jednou zmínil, že hodně času strávil v kanálech, když utíkal od pěstounů.

"Co to v tom plave?" ozval se Hector nejistě.

Hazel se naklonila a Frank ji pro jistotu přidržel, aby nespadla. "Jsou to... hračky?"

"A nářadí," zavrtěl Percy hlavou.

A skutečně. Ve vodě pluly šrouby, matice, mechanické klíče, kleště a jiné pomůcky do dílny, ale i dřevěné loďky na hraní, staří plyšáci, pastelky a pomalované bloky. Jason se nahnul a jeden z bloků vytáhl. Byl plný dětských malůvek zvířat a lidí. Na chvíli se zastavil na stránce, která zachycovala něco podobné stínu - černě oděná žena se šedými vlasy v drdolu a nebezpečnýma hnědýma očima. Celá atmosféra obrázku byla tajemná, temná a Jasonovi přišlo, že dokonce až tragická. Pak otočil na další stranu a srdce mu poskočilo.

"Co se děje, Jasone?" zeptal se Hector.

"Podívejte na to," řekl Jason tišeji, než ostatní. "To je..."

"Argo II," dodala Hazel, když se k němu naklonila.

Na papíře byla vyobrazena loď, až moc připomínající jejich Argo II, s dračí hlavou na přídi. Počet stěžňů, tvar i štíty na stranách vypadaly jak ty na Argu II. Všichni si vyměnili pohledy, aby si byli jistí, že ostatní myslí na to, na co oni.

"Jdeme správně," promluvil Frank, čímž řekl, co si všichni mysleli.

"Nemůžeme být daleko," souhlasil Percy.

Jason blok pevně sevřel, ale pak ho vrátil zpět do řeky. Když si ponese blok, nijak mu to nalezení Lea neulehčí. Musí se spolehnout na vlastní sílu a na spolupráci s ostatními.

"Neboj, Jasone," povzbuzoval ho Hector. "Určitě Lea najdeme."

"Hm, a kudy půjdeme?" ozval se Percy náhle.

"Jak jako?" Jason se rozhlédl a pochopil, co tím Percy myslel. Pokud se nechtěli vrátit zpět, tak tu vedla jedna jediná cesta - zapáchající splaškovou vodou.

Velmi lákavé.

Jason se zhluboka nadechl a pak do vody vkročil. Slyšel, jak Hazel zalapala po dechu, Frank se zakřenil, Hector nakrčil nos a Percy se zlomil v pase a vydal ze sebe protáhlé: "Blé."

Jako děti ve školce.

Jason si stoupl doprostřed proudu a zavřel oči. Vypnul všechno kolem sebe a plně se soustředil na proudění vzduchu. Ostatní, jako by vycítili důležitost a vážnost jeho kroku, ztichli. Jen vyčkávavě čekali, co řekne.

Blonďák ukázal před sebe. "Tudy."

Nikdo nic nenamítal. Se znechucenými výrazy vlezli do vody a každý vzal do ruky svou zbraň. Kráčeli vpřed a v duchu si nadávali za hluk, který svým pohybem produkovali. To je jako posílat signál všem nestvůrám v okolí - Ahoj! Tady jsem! Pojďte si pro mě!

Zatím bylo vše v klidu. Jen Hazel jednou uklouzla a málem do vody zahučela, kdyby ji Frank včas nechytil. Percy si všiml toho stydlivého úsměvu na Hazelině tváři, když ji upírala do země, a bezděky ho napadlo, zda to neudělala schválně.

Nakonec narazili na místo, kde se chodba prudce zatáčela doprava. Percy s Jasonem šli první, a tak také jako první stanuli tváří v tvář nebezpečí, které tam na ně čekalo. Byla to nestvůra - horní částí těla vypadala jako krásná žena s hady místo vlasů, od pasu dolů, kde bublaly tváře různých zvířat, vypadala jako něco mezi drakem, hadem nebo štírem. Když je viděla, roztáhla černá kožnatá křídla a s výkřikem zvedla šavle, z nichž odkapával jed.

"Kampê," poznal ji Percy okamžitě.

Kampê na něj něco zaryčela, jako by mu chtěla odpovědět.

"Nevypadá, že by nás zvala na svačinu," komentoval Jason situaci.

"Jaká to nevychovanost," pousmál se Percy chladně. "Zrovna bych si dal šálek zeleného čaje."

"Percy, nechovej se, jako by ti to bylo jedno!" napomenula ho Hazel. "Tohle není běžná nestvůra!"

"Proč tak vážně?" pokrčil Percy rameny. "S touhle jsem už měl co do činění."

"Z tebe se stává nový Héraklés," řekl Jason. "Taky jsi bojoval se vším z řecké mytologie."

Kampê jejich konverzace očividně nudila, protože na sebe přitáhla pozornost dalším zařváním. Všichni se rychle obrátili. Kampê se tvářila rozzuřeně. Vyrazila a máchla šavlemi.

Málem zasáhla Hazel, ale Hector po ní pohotově skočil a srazil ji i Franka z cesty. Percy a Jason vyrazili vpřed. Snažili se po nestvůře seknout, ale měli dost práce s uhybáním před jejími šavlemi. Percy litoval, že se mu paměť nevrací rychleji, protože neměl tušení, jak ji tenkrát porazili -

Žárovička.

"Hectore!" houkl na svého malého bratra. "Vezmi Hazel a Franka a utečte odsud!"

"Počkej, Percy!" protestovala Hazel, se spathou v ruce. "Co to provádíš?"

"Běžte!" zakřičel Percy, než na něj málem dopadla čepel šavle Kampê. Při svém úskoku koutkem oka zahlédl, jak se jeho kamarádi poslušně zvedají a utíkají pryč.

"Jasone, běž za nimi!" zavolal na blonďáka.

"To nemůžu!" namítl Jason. "Nenechám tě tady samotnýho!"

"Mám plán!" Percy sekl Kampê do ocasu a nestvůra zaječela. "Běž!"

Jason viděl v Percyho očích odhodlání a nevyslovenou prosbu, a tak se s těžkým srdcem sebral a rozběhl se za ostatními.

"Tak, Kampê," promluvil Percy, když byl pryč. "Jsme tu jen my dva. Ty a já. Čas to skončit, ne?"

Kampê naštvaně zakvičela, takže se jí to asi nelíbilo.

"Promiň," omlouval se Percy. "Ale já holku už mám. A musím ji najít. Tak vypadni z cesty!"

Potřeboval chvíli čas. Chvíli soustředění. Chvíli. Jenže Kampê na něj nepřestala dorážet. Trochu zalitoval, že poslal Jasona pryč. Ale bude to tak pro všechny bezpečnější. Kampê máchla šavlemi a Percy uskočil, ale ucítil bodavé pálení na paži. Bolest ho ochromila a on spadl na zem. Voda cákla všude kolem a Percy se opřel o zeď. Shlédl na svou paži.

Dopadl na ni jed Kampê. Zelená tekutina se se syčením vsakovala do jeho kůže, která postupně černala. Potlačil výkřik a radši využil svůj vztek, frustraci a bezmoc k útoku. 

Bylo to jako ve zpomaleném filmu. Kampê se k němu otočila a máchla šavlemi dolů směrem k němu. Percy zavřel oči a soustředil se na všechnu vodu v okolí. Cítil ji, cítil jednotlivé molekuly plující kolem něj. Donutil je k pohybu. Všechna voda v okolí se začala shromažďovat u něj. Vzhůru vyskočila vlna jako moře rozbíjející se o skály a uzavřela Kampê do vodní koule. Vpustil dovnitř vodu a nestvůra se začala topit.

Pak se stalo něco nečekaného a neplánovaného. Jako by ho voda neposlouchala, anebo si vzala úkol příliš k srdci. Voda kolem něj explodovala a rozletěla se do všech stran, jako by do ní někdo vrazil gigantickou pěstí. Když se jakž takž ustálila, zjistil Percy, že Kampê zmizela. Chvíli přemýšlel, jestli je to dobře nebo špatně. Třeba se rozplynula -

Pak se ozval výkřik.