Jsem Michael. A jsem pyroman. V případě pyromanie je základní charakteristikou zakládání požárů bez zjevného motivu. My pyromani před svým motivem pociťujeme neodolatelné nutkání, kterému se nedá vzdorovat a které se následně po založení požáru mění v úlevu. Pro mě není lepší pohled než hledění na oheň, například do krbu, pozorovat, jak plameny olizují dřevo a mění ho na popel. Praskání ohně je pro mě rajská hudba, jiskry jsou moje hvězdy na nebi a žár je světlem mého posraného života.
První ohýnky jsem pálil už v devíti, když jsem pozoroval tátu zapalujícího táboráky, naučil jsem se ty správné fígle, jak podpalovat věci pořádně, aby hořely dlouho a kvalitně. Jsem monstrum? Cítím se tak. Ublížil jsem už někomu? Několikrát. Ublížil už někdy někdo mně? Nesčetněkrát. Baví mě to? Moc. Mám v plánu ještě někomu ublížit? Stoprocentně.
Kam že jsem to zašel nejdál? Tam, kam se nejdál dojít dá. Vražda, největší lidský hřích. Jsem satan, připadám si tak, v pekle by se mi líbilo, protože v pekle je spoustu ohně a spoustu dalších hříšníků, pro které mám slabost. Chlapec s čistým trestním rejstříkem se mi těžko zavděčí. A ano, jsem gay. Možná to je jeden z důvodů, proč jsem odsuzovaný všemi lidmi, co mě kdy znali, včetně mé rodiny.
To je vše, co bych o sobě teď momentálně mohl říct. Nemám vůbec zajímavý život. Jen se o mně píše v novinách nebo hlásá v televizích a rádiích. Jsem žhář a miluju to. Jsem pro tuhle aktivitu doslova zapálený.
A asi poslední věc. Znáte to, když otevřete prošlý jogurt, co se zvenku jeví naprosto v pořádku a když ho otevřete, zjistíte, že rozhodně v pořádku není? Že je zevnitř plesnivý, prohnilý, odporný a vy ho vyhodíte? Tak řekněme, že jsem jogurt. A jen málokdo ho smí otevřít.
**
Odcházel jsem od domu, kde čistě náhodou horká noc napomohla vzplanutí. Šlo o dům Queenie Bornwrightové, mé bývalé spolužačky. Šikanu jsem jí doteď neodpustil a jsem rád, že teď jsem si mohl vzít zpátky svou důstojnost. Jako klasicky jsem se ujistil, že až ji probudí kouř, bude už pozdě a jako v každém případě, ani tady jsem nemohl vynechat veliké vypálené X v jejím trávníku. Na to ovšem oheň nepoužívám, to zařídí kyselina. Žilami mi kolovalo nesčetné množství endorfinů a adrenalinu, miluju, když si můžu jen sednout na větvi stromu pár metrů od místa dění, pozorovat jak postupně chytá benzinová cestička ode mě až k jejímu posranému domu a už není cesty zpět. Oheň není živel, je to pocit. Smíšenina potěšení, nadšení, napětí, tepla, radosti a uspokojení. Zní to jako zajímavé přirovnání, ale je to jako pořádně se vysrat. Všechno to z vás odpadne (doslova) a vy jste o několik útrap lehčí a naopak o jeden hřích těžší.
A přesně tak, jak jsem očekával. Jakmile se ozvalo ulicí houkání sirén, zmizel jsem v pozadí jako ti tajemní týpci ve filmech. Než stihli hasiči přijet, já už byl v trapu.
A tím trapem myslím vážně bídnou špeluňku nazývanou můj byt, kde po každé akcičce s úlevným výdechem zasednu do křesla s plechovkou toho nejlevnějšího piva, co na trhu najdete a čumím do televize s takovým počtem hertzů, jakým má asi one-man show. Ale mně to stačí. Je to ten můj styl života, který jsem si vybral.
Přepínal jsem z kanálu na kanál, dokud jsem nenašel ten, na kterém dávali zprávy. Samolibě jsem se zašklebil, když jsem zaslechl slovo žhář. Můj případ už měl dokonce svou vlastní znělku a název: "Peklo v Houstonu".
"Dnešním dnem si neznámý žhář připsal na seznam další oběť. Stala jí dvaadvacetiletá Queenie Bornwright. Přinášíme vám aktuální informace přímo z místa činu, naši požárníci už dostali požár pod kontrolu, bohužel, život Queenie Bornwrightové už se lékařům zachránit nepodařilo. Podrobnost-" tady už jsem to přepnul. Jen jsem se cítil uspokojeně a potřeboval si vyslechnout, co jsem způsobil, pak jsem koukal na fotbal, zápas dvou týmů jejichž jména jsem v životě neslyšel. I tak jsem si připadal doma. S pivem, fotbalem a hudbou se nikdy neztratím.
Před spaním otevřu vždy skříň a shlédnu dolu na svou starou kytaru, vzpomenu si na to, jaká zářivá má budoucnost mohla být a místo toho se ze mě stalo tohle. Ničeho však nelituju.
_______________________________________
zdravím s další povídkou!:)
další díly budou samozřejmě delší, tohle je jen takový úvod
budu ráda za každého čtenáře a votes (komentář by taky nebyl od věci:DD)
jsem strašně lame, co se týče psaní takovýchhle věcí, ale co už:D
to je zatím vše, já se loučím a
danke, vaše elíí xx
