43.

94 10 13
                                    


Nastala pro mě další bezesná noc. Lucas po dnešní psychicky vyčerpávající eskapádě usnul jako mimino, byl roztomilý. Měl pro tyto události až moc nevinnou tvář. Pohladil jsem ho po vlasech a chvíli ho pozoroval, s každým oddychem se mu nafoukly tváře. Kéž by teď ze sebe všechny starosti prostě vysnil. 

Já jsem se ani nenamáhal usnout. Věděl jsem, že to nepůjde, takže jsem se opět po nějaké době uvelebil na rozvrzané dřevěné židli u okna, klasika. Nechával jsem byt provonět spáleným tabákem a koumal, jak paprsky vytvořené pouliční lampou tancovaly s kouřem. Zdáli byla slyšet siréna. Jestlipak to ten Irwin vážně přežil? Do nemocnice ho vzít nemohli, rozhodně ne s kulkou v břiše. Na tohle ale musí být chlapík svého kalibru připraven, ne?

Z mého poklidného rozjímání mě vyrušilo bzučení telefonu z pokoje, kde právě dřímal Hemmings. Nechal jsem hořící cigaretu v popelníku a rychle pro něj doběhl, nechtěl jsem, aby ho tam něco budilo. Nebyl jsem si ani jistý, jestli se chci vůbec podívat, jaké-že upozornění mi to právě přišlo. Měl jsem strach, že cokoliv teď udělám- vše tím jen zhorším. 

Emily
01:52

Vim, ze ted nespis, znam te na to moc dobre, protoze jsme PRATELE, pamatujes?

A co má tohle znamenat? Co má tohle dokázat? Proč tohle teď napsala? Měl jsem smíšené pocity. Přišlo mi, že kdybych jí měl odepsat, křivdil bych tak nicnetušícímu Lukovi. Pravda je, že to slečna z psychologického hlediska narafičila poměrně dobře.

Michael
01:55

nemam pratele. 


Emily
01:57

Jsi doma?


Michael
01:58

kde jinde bych byl? kourim pero mrtvymu ashtonovi. ne, sorry, to bys spis delala ty


Jak moc jsem ji asi urazil, když si dává najednou tak načas s odpovědí?


Emily
2:12

Tak to jsem si jakoze neprecetla. Pojd ven.


Michael
2:13

doufam, ze ten revolver ceka s tebou, PEARL. 


Emily
2:13

Kdybych te chtela zabit, uz jsem to davno udelala. Vylez.


Hádám, že nemám co ztratit. 


**

"Luke je vevnitř?" zeptala se mě hned, jak jsem překročil práh vchodových dveří bytového komplexu. Místo odpovědi jsem přikývl. 

"Taky tě zdravím," nedalo mi to, stejně jsem si musel rýpnout. No co, na blbou otázku blbá odpověď

Protočila očima, jako kdyby to snad měla být ona, kdo je otrávený danou situací. Opak byl pravdou. 

"Chtěla jsem ti jen říct, že mě vážně mrzí, do čeho jsem nás dostala."

"Dostala? Ty? Myslím, že ty jsi spíš nevinná loutka."

flames || mukeKde žijí příběhy. Začni objevovat