You and I (CZ Larry story)

26.Kapitola

Mám puštený LOL, k tomu papkám slaný popcorn a piji kolu.

Najednou se ozvala obrovská rána a dveře se rozletěli. James vešel do pokoje a já vyletěl z gauče. ,,To-Tomasi, Harry tu teď opravdu n-neni, klidně to tu prohledej," začal jsem koktat. ,,Mě nezajímá Harry, blbečku, je to jen dítě. Mě zajímáš ty!" vyprskl a přišel ke mě blíž.

,,A-ale proč?" bál jsem se, hodně. Co mi udělá? ,,Přebral si mi ho, za to zaplatíš!"

Rozeběhl se ke mě a zkopnul mě na zem. Párkrát mě kopnul do břicha a do obličeje. Cítil jsem, jak mi teče krev z pusy. ,,Snad ti to stačí, nechci tě dostat do nemocnice, ještě bych měl problémy. Prostě nech Harryho na pokoji!" křikl a já vykulil oči.

,,Nenechám, miluju ho," vydal jsem slabým hláskem ze sebe.

,,Prosím?! Ne, bude jenom můj, chápeš?!" kopl do mě ještě jednou a odešel. Já jsem zůstal ležet na zemi ještě dobrých dvacet minut a pak jsem konečně vstal. Sice mě šíleně bolelo břicho a obličej, ale co už, musím být silný. Došel jsem do koupelny a tam se omyl od krve.

Na obličej jsem si namazal mastičku a zavázal jsem si koleno, protože jsem na něj spadl, když mě kopnul. Teď vypadám jako kdybych se pral s obrem. No, nebylo to něco úplně tak jinýho.

Uslyšel jsem otevírat dveře, takže mi došlo, že Harry je doma.

,,Lou? Kde jsi?" procházel po baráku a nemohl mě najít. ,,V koupelně," těžce jsem ze sebe vydal. ,,Doprdele, co se ti stalo?!" vyjekl a hned ke mě přiběhl. ,,Ehm, zatím co ty si tam u Jaxona vyhuluješ brko, zamnou tu byl James a zmlátil mě. Neříkal si, že mi slibuješ že týden nebudeš hulit? Neříkal si, že se mě Tomas už ani nedotkne? Víš co, furt jenom něco slibuješ, nic nedodržíš. Já už ti prostě nevěřím ani slovo. Možná domů pojedu už zítra, nemám na tebe nervy, už fakt ne!" se slzami v očích jsem vyšel z koupelny a nechal tam Harryho samotného.

,,Prosím?! Takže jako já můžu za to že tu byl James?" doběhl mě. ,,Ty si fakt myslíš, že mi vadí že mě zmlátil?! Ne! To mi je u prdele. I kdyby mě zabil tak je mi to fuk. Mě jde o to, že si mi slíbil to s tou trávou. Nedodržel si to! Chápu, tráva je prostě lepší než já," dořekl jsem a odešel do pokoje si naházet věci do kufru. ,,Odjíždím už dnes,"

,,Ne, Lou, prosím," přiběhl ke mě Harry a chytil mě za ruce, podíval se mi do očí a začal se mi tu omlouvat.

,,Loui, prosím. Pamatuješ jak si brečel na táboře že se bojíš že mě ztratíš, až to skončí? A teď by si ode mě utekl dobrovolně. Ty nechápeš, jak moc tě miluju. Já už si svět bez tebe nedokážu představit, chápeš to? Jsi moje všechno. Miluju tvojí vůni, miluju ty tvoje studánkově modré oči. Tvoje rty, tvoje doteky, tvůj hlas. Já bych se asi zabil, kdybych o tebe přišel.. Miluju tě, Lou, prosím zůstaň,"

Tak teď to nebyli jen zaslzené oči, teď jsem začal brečet jako malá holka. Plakal jsem dojetím. Okamžitě jsem se přisál na Harryho rty a začal ho něžně líbat.

,,Máš pravdu, zabil bych se, kdybych o tohle přišel," zašeptal jsem mu mezi polibky.

,,Miluju tě," odlepil jsem se. ,,Já tebe také Lou," dal mi pusu na tvář a já se pousmál. ,,Ten James se ale musí vyřešit, nemůže sem prostě jen tak chodit a mlátit tě," zesmutnil Hazz.

,,Třeba ho to přejde?" pousmál jsem se. ,,Nebo taky ne. Třeba tě jednou taky zabije Louisi, to nechci, chápeš?" posadil se na gauč a koukal do blba. Sklopil jsem zrak dolů a vzdychl. ,,Harry .. Víš co mi řekl? Že si prej jen jeho. Ale taky řekl, že tě nechce, že si jen malé dítě. Já se v něm nevyznám," posadil jsem se. ,,Chce moje peníze," zasmál se Hazz a došel si do kuchyně pro vodu.