You and I (CZ Larry story)

30.Kapitola

Než začnete číst, pusťte si hudbu co máte nahoře:)
- Zanechte votes a komentáře♥

,,Co tu děláš?" rozplakal se.
,,Jedu si pro tebe, Louisi," také mi steklo pár slz.
,,Harry, ty ani nevíš jak mi chybíš," zašeptal.
,,Věř mi, že vím," koukl jsem se mu do očí. Byli červené, od slz.
,,Harry.." zasekl se. Podíval se na mě a pak si povzdechl.

Udělal krok ke mě a rychlostí blesku se vrhl na moje rty. Bože můj, tohle je ten nejlepší pocit co znám. Objímat a líbat svého Louise.
Náš polibek byl slaný od slz. Ale v tuhle chvíli mi to bylo jedno. Hlavně že mám u sebe Louise. Obmotal jsem si okolo jeho pasu ruce a pořádně si ho k sobě přimáčkl, on mi vzdychl do úst.

Cpali jsme si navzájem jazyk až do krku. Nemohli jsme se sebe prostě nabažit. Tohle nám nestačí. Louis mě chytl za ruku a zatáhl dovnitř, zabouchl za námi dveře ke kterým mě poté drsně přirazil a nalepil se na mě.

Přiložil jsem si ruce na jeho zadek a silně ho zmáčkl.
Louis nadskočil a otřel se o můj rozkrok.

Strhl jsem ze sebe triko a poté i kalhoty. Louis je ještě měl, takže jsem mu je také stáhl k zemi. Lou je pak odkopl někam do neznáma.
Líbali jsme se drsněji a drsněji.

,,Kurva," zasyčel jsem když se mi Lou opět otřel rozkrokem o ten můj.

,,Dnes jsem top já," zašeptal mi do ucha a já se pousmál. Vzpomněl jsem si na náš poslední sex.

Louis si mě otočil k sobě zády a já si stáhnul boxerky. Opřel jsem se o dveře. Louis si naslinil prsty a přiložil je k mojí dírce. Přitlačil jsem proti prstům a tim pádem do mě vjely. Vzdychl jsem a přirážel jsem proti nim rychleji a rychleji. Když jsem byl připravený tak je Lou vyndal a stáhl si boxerky.

Na nic nečekal a tvrdě do mě přirazil. Sykl jsem nejdřív bolestí, ale po pár vteřinách jsem vzdychal slastí přes celý obývák. ,,Rychleji!" zařval jsem a Louis zrychlil.

Přirážel a k tomu mě začal ještě honit. Myslel jsem, že zešílím. ,,Jo, tam, přesně tam!" zařval jsem, když narazil na to místo.
,,Kurva!" vykřikl jsem a udělal jsem se Louimu do ruky.

On se udělal hned po mě a vyjel ze mě.

Udýchaní jsme sjeli podél dveří k zemi a sedli jsme si.

,,Bože," vzdychl Lou.
,,Chyběl si mi, nehorázně, Louisi já bez tebe žít nemůžu, bez tebe jsem nic, bez tebe jsem jen tělo bez duše, ty jsi moje všechno. Nedokážu si to bez tebe představit," celou dobu jsem se mu koukal do očí.
,,Nápodobně," řekl Louis.
,,Prosím, Lou, dáš mi šanci? Celý týden jsem neměl, přísahám,"
,,Věřím ti, Harry. Jen mě prosím už nezklam," zesmutnil a já se rychle přilepil na jeho rty, které mi celou dobu tak chyběli.
,,Nezklamu, slibuji,"

Postavili jsme se a oblékli.

,,Kde máš vůbec mamku?" nadzvedl jsem obočí.
,,Šla s Lottie na procházku," mykl rameny Lou a chytil mě za boky.
,,Nemůžu se tě přestat dotýkat," povzdychl si a přilepil se na mé rty.
,,Tak nepřestávej," šeptl jsem a jemně ho kousl do rtu.

V tom se otevřeli dveře a v nich stála Louisovo mamka s Lottie.
,,Ehm, dobrý den," pozdravil jsem slušně.
,,Harry?" nadzvedla obočí a koukla na mě, pak na Louise, nakonec na naše spojený ruce.
,,Vy jste opět spolu? Lou, já ti říkala, že k sobě prostě patříte," usmála se.
,,Mami, jo, pořád říkáš pravdu," zasmál se Louis.

,,Takže zase odjedeš k Harrymu?" nadzvedla obočí.
,,Pokud bych mohl..,"
,,Jistě že můžeš, jsem šťastná za tebe, Louisi. Víš jaké to pro mě bylo, když si celý týden byl zalezlí v pokoji, jen koukal na filmy nebo jen tak do zdi a s nikým si nemluvil, nejedl si? Bylo to pro mě utrpení," dořekla a já se cítil strašně špatně.
,,To jen kvůli mě?" zašeptal jsem a koukal se do těch studánkových očíček.
,,Jop," řekl smutně Lou a stiskl mi pevněji ruku.

Cítil jsem, že mě potřebuje a já potřebuji jeho. My k sobě prostě patříme. My spolu být musíme. Nemůžeme se rozdělit.

,,Pomůžeš mi sbalit si kufr?"
,,Jasně že jo, lásko," dal jsem mu pusu na tvář a šel do jeho pokoje.

Nikdy jsem u něj nebyl. Náhodou, má útulný pokojík. Malý, ale útulný.

,,Moc se tu nerozhlížej, není to takový luxus, jako ten tvůj," řekl Lou, když si všiml, jak se tu rozhlížím.
,,Ale mě to nevadí, náhodou je to útulný," pousmál jsem se a sedl si na postel.

Louis zatím vše naházel do kufru a pak se ho snažil zapnout, ale nešlo mu to.

,,Pomůžeš mi prosím?" zasmál se.
,,Jasný," sedl jsem si na kufr a Louis ho v pohodě zapnul.

,,Děkuju," dal mi pusu na tvář, popadl kufr a společně ruku v ruce jsme šli dolů rozloučit se s jeho mamkou.
,,Za dva týdny tu budu, zatím pa mami," políbil Lou svojí mamku a vyšli jsme z baráku ven. Kufr jsem hodil do auta, do kterého jsme poté nasedli a jelo se zpět k nám.
V tu chvíli jsem byl snad nejšťastnější člověk na světě.