Interview s upírkou

Touha po poznání

O měsíc pozděj...

Vzpomínky

Faite

Dalo to měsíc práce ale stálo to za to už vím vše co jsem potřebovala.... Ale vezměme to popořádku.

Poté co se všichni civilové vyklidili ze hřbitova vrátila jsem se k hrobu Marca. Ostatním to možná nedošlo ( byli v šoku že?) ale mrtvoly obvykle po týdnu neseschnou čímž mi bylo hned jasné na čem jsme. Takže první bod zařídit aby ostatní zmizeli ze hřbitova a to se bez jistého hereckého výkonu neobejde. Vidět Harryho jak odchází byla asi nejtěžší věc co jsem kdy musela udělat...ale bylo to nutné.

Každopádně poté co jsem se postarala o Marca který byl (překvapivě) velice hladový a to tak že zapomněl na nenávist kterou vůči mě choval za života.... Měla bych mít výčitky kvůli tomu že jsem zabila kněze abych měla čím Marca nakrmit.. ale nemám svědomí jsem uschovala na nejspodnější poličku svých zájmů. První týdny byly dosti náročné ale Marco už je pod kontrolou.

Ovšem svůj čas jsem trávila i jinak než cvičením nového upíra. Moc mi nedávalo smysl to jak se všichni najednou probrali když jsem otevírala rakev. A Harry? Ten by to sám za sebe neudělal a pokud je mé podezření správné tak tu máme co dočinění s dalším upírem... Hold prostě nejsem jediný upír co se rád baví na účet vlády.

...

Harry

Měsíc... Jeden zkurvenej měsíc jsem ji neviděl. Poté co profesor uklidnil (uspal) Niho použil jakousi drogu i na ostatní... Prej nějakej extrakt z upířích slin co se hodí jako ideální biologická zbraň co maže paměť na určitý úsek.... Mě se přinejmenším omluvil za to že mě si ve svých službách ponechá a že klukům tolik zkomplikoval bytí. Svoje tourné po Evropě jsme nakonec uskutečnili a vrátili se před nedávnem.

...

Marco

Bylo to úžasné. Už po prvním doušku jsem se vezl na nekonečné vlně slasti. A od onoho prvního doušku se nic nezměnilo. Faite se mnou moc nemluví není to jako za živa kdy mě pořád obdařovala nějakou poznámkou. První týdny mě držela zavřeného v nějakém sklepě a donášela mi umírající bezdomovce pozděj pytlíky s krví.

Ona to možná nevidí ale už ji chápu. Ve všem. Samotné pití krve je jako sex a když si jen představím jaké by to mohlo být zároveň... Je to dokonalé. Chápu proč udělala co udělala i když neznám celý motiv. Nic jí nevyčítám ale ač ona si to nepřizná i přes její mlčení je zjevné že si to co udělala vyčítá ona sama. Chtěl bych jí pomoci. Ale když vidím co se mnou dělá zvuk srdce veverky na stromě o dvě ulice dál... nevím co bych dělal kdybych potkal člověka...

Současnost

...

Faite

Skoro jakoby se nic nezměnilo, sedím a na střeše popíjím martini a pozoruji dění pod sebou. Nicméně nyní mám cíl svého pozorování. Dalo to práci ale  od starého známého jsem získala kontakt na 5 upírů co momentálně žijí v Lodýně a oním cílem mého pozorování je právě jeden z nich.... Co do staletí není o moc starší než já jinak je to třicátník jak jinak než úžasné postavy... Upřímně moc si nemyslím že s tím má něco společného ale jestli ano... Každý se rád baví to je jasné ale jsou jisté věci co jsou tabu. A ovládání lidí před rakví možného budoucího upíra by se mezi takové tabu zařadit dalo.... stejně jako nutit někoho líbat mě...

John Mortimer.... Jaké klasické jméno zvolil pro tuto dobu muž jehož jméno původně znělo Henry....No nebudeme mu to vyčítat ostatně poté co jsem poznala pár upírek se jménem Felicia či Kendal došla jsem k závěru že jen já dbám na staré elegantní tradice.

Každopádně John právě jde z krevní banky do knihovny kde pracuje.... Vede až moc klidý život na to aby měl potřebu si utahovat z nás všech. 

Ne

Zaškrtnu ve svém notesu volby pod jeho jménem. Následně do sebe kopnu zbytek martini a vydávám se po stopách další spolupijavice.