Interview s upírkou

Předčasně

Faite

Pohledný... Nezemřel o moc strarší než B ... maximálně pětadvacet ale vzhledem k tomu že se nacházel v tomto klubu bych řekla že mu je mu nejméně tak jak mě. Vysoký tmavovlasý s průzračnýma očima v tvídovém saku... uhlazený... no skoro by člověk řekl že je nějakej nóbl knihovník.

- Nůže Beniku povídej. Kolik ti je? Odkud jsi? Tvoje pravé jméno? Velikost bot? A neovliňoval jsi náhodou moje B-čko a jeho kámoše když jsem vykopávala upíra co je teď v zaučení?- řeknu téměř bez okolků. Je hezký ale né tak abych odhlédla od tématu.... Pozděj si ho ale ráda odchytím.

- My už si tykáme? Zajímavé nicméně od dnešních žen se nic jiného čekat nedá.... Ta neúcta. Je mi 832 let takže předpokládám že jsem nejméně o 500 let starší. Co se týče mého pravého jména tak postačí když budete vědět že zní Samuel. Narodil jsem se ve Skotsku. Velikost bot není podstatná a ne neovlivňoval tebe i toho buzeranta vidím prvně...- odpoví též bez okolků. Za sebou slyším sípání Harryho jak se snaží vydržet v klidu... Když tu košili by si vážně vzal snad pouze homosexuál... To  je fuk.

- Ale lásko to mi dosti podstatně ubířáš... tedy né že by mi to nelichotilo a ano zdá se že si tykáme. Co se týče pravdivosti tvých slov... myslím že se tomu dá věřit pokud ne vyřídíme si to.- řeknu a zabodnu do něj pohled aby věděl jak moc ty myslím vážně.

- A co se tehdy stalo tak vážného že tak sháníš onoho dotyčného upíra? Už jsem zaslechl pár zvěstí že se po nás ptáš...-

- Nic zvláštního.- odpovím mu. Nemusí vědět jak moc mě naštvalo, že mě B-čko políbil z donucení.... Jenže co když to nebylo z donucení.... Ale zase ... přeci mě nesnáší... nebo ne?

- Pak tě moc nechápu.- řekne a nakloní hlavu na stranu jako pes co nechápe pokyn.... docela roztomilý.

- Hold nemám ráda když si někdo hraje s mými hračkami... Když už jsme u toho... Harry?-

- Ty sis vzpomněla že existuju?- ozve se jeho vztekem a žárlivostí nahořklý chraplák. Co to najednou mají oba s tou roztomilostí...

- Nežárli ty víš že jsi pro mě ten jediný... a jakožto můj jediny mi teď nabídni rámě ať z tohohle pajzlu můžem zmizet.- řeknu mu.... už tu stejně není co zjistit... To zásadní vím. Mezi těma fosíliema se nachází i pár trofejí a tahle s ničím nemá nic společného... Takže si ji nechám na pozděj.

...

Harry

Neochotně jsem jí ruku opravdu podal... Člověk si říká proč s ní vůbec někam chodí.... Ignoruje mě, bere mě mezi někoho kdo by mě mohl během pár vteřin sníst.... nehledě na to že když se ta druhá možnost nestala tak po mě přinejmenším chtěl vyjet nejméně 100 let starej buzerant.... Jo a moje košile... Prej buzerantská. Výstřihy jsou stejně jako potisky sexy a v módě... Vždyť ten její idol nosil krajky! To že je tenkrát nosili všichni na tom faktu nic nemění.

Zavěšení do sebe jsme scházeli po schodišti do haly a já už jsem se smiřoval že vzrůšo nebude. Ovšem nějak jsem se přepočítal.

... 

Faite

Už jsme pomalu byli mimo doslech a už jsem se mu chtěla za své chování omluvit ale zase přišla ta trapná chvíle kdy se o pár schodů nad námi ozvalo-

- Lásko mám dojem že si se spozdila k večeři.... A to o 200 let.-