Luke's pov.
Vrátil jsem se domů až nad ránem, lehl jsem si a stále jsem pozoroval portrét, který jsem nakreslil.
Jako bych ji znal a přitom ani nevím, jestli je jen v mé mysli nebo jestli je skutečná.
„Čau Luku," přiřítil se do mého pokoje Ashton s kluky v patách.
„Ahoj," řekl jsem.
„Dnes přijedou ti vaši noví sousedi," řekl Cal a posadil se.
„Kámo, kdo je to?" špitl Mikey ukazujíc na blok.
„Nevím, mám ji v hlavě, nakreslil jsem to dnes v noci," odpověděl jsem.
„Je krásná," rozplýval se Calum.
„Když na ní myslím, tak je to jako bych na Arz úplně zapomněl," pošeptal jsem.
„Je to tvoje šance zapomenout a už se dál netrápit, tak jí chytni," poplácal mě Ash po zádech.
„Co když ta holka neexisuje, co když je to jen můj výmysl, co když ji nenajdu?" zeptal jsem se.
„Pomůžeme ti," řekl Michael a objal mě.
„Děkuju Mikey," špitl jsem.
×××
Líbí se Vám zatím příběh?
Jaký máte názor?
ČTEŠ
save me // luke hemmings
FanficI když se mě kluci pokoušeli rozesmát nikdy se jim to nepovedlo. Chci se přes to jednou přenést, ale očividně ještě nepřišel ten správný čas. ××× the best of: #22 fan fikce (18.12.)
