Luke's pov.
S Den jsme došli k ní domů a v objetí jsme sledovali film.
Film jsem moc nevnímal, přemýšlel jsem.
Koukal jsem na ni a věci kolem jsem nevnímal.
„Luku?" špitla a začala hladit mé zápěstí.
„Hm?" pousmál jsem se.
„Proč na mě tak koukáš?" zeptala se.
„Protože pořád nemůžu uvěřit, že tu jsi se mnou a že jsi moje," odpověděl jsem.
„Luku, miluju tě a moc," pošeptala a políbila moje řezné rány na ruce.
„Já tebe víc," usmál jsem se a políbil jsem ji.
„Den, jsem doma!" rozléhal se domem hlas její matky.
„Měl bych asi jít, nechci tu být na obtíž," posadil jsem se.
„Nikam nepůjdeš, nikdy," usmála se a objala mě.
ČTEŠ
save me // luke hemmings
FanfictionI když se mě kluci pokoušeli rozesmát nikdy se jim to nepovedlo. Chci se přes to jednou přenést, ale očividně ještě nepřišel ten správný čas. ××× the best of: #22 fan fikce (18.12.)
