Den's pov.
Jakmile jsem šla od Luka, zamířila jsem do parku a zavolala jsem Calovi, protože jsem měla pocit, že mu můžu věřit.
„Cale, prosím, mohl by jsi přijít do parku?" zeptala jsem se.
„Dobře, hned tam budu, ano?" odpověděl.
„Děkuju," řekla jsem a dál jsem seděla na lavičce.
Koukala jsem se na své okolí, nikde nikdo nebyl.
„Co se stalo Den?" přišel Cal.
„Potřebuju se ti s něčím svěřit, protože Lukovi to říct nemůžu," špitla jsem.
„Pojď, jdeme do kavárny a promluvíme si, ano?" pousmál se.
„Takže co se stalo?" zeptal se, když jsme se posadili.
„Jde o Ashtona," začala jsem.
„Snad ses do něj nezabouchla!" vykulil oči.
„Ježiši, ne, to ne," řekla jsem.
„Tak o co jde?" zeptal se.
„On, mě dneska skoro znásilnil, utekla jsem z kabinetu, když mě začal prstit, já nevím co dělat," špitla jsem.
„Měla by jsi to říct Lukovi, pomůže ti," odpověděl.
„Ale to bude vypadat divně, nechci mu to říkat, nechci je rozhádat," řekla jsem.
„V pondělí zajdeš za ředitelem a přestoupíš za náma na hudebku, ano? Tím začneme," usmál se.
„Dobře, tak jo, ale prosím, nech si to pto sebe," odpověděla jsem.
„Neboj, nikomu to neřeknu," naznal.
×××
Prosím přečtěte si nový příběh na mém profilu » clues // luke hemmings
Dekujuuuuu, mám vás ráda.
ČTEŠ
save me // luke hemmings
FanfictionI když se mě kluci pokoušeli rozesmát nikdy se jim to nepovedlo. Chci se přes to jednou přenést, ale očividně ještě nepřišel ten správný čas. ××× the best of: #22 fan fikce (18.12.)
