save me // luke hemmings

forty

Den's pov.

Další den jsem musela pomáhat mámě s úklidem a až potom jsem se dostala k Lukovi.

„Dobrý den, je doma Luke?" zeptala jsem se jeho mámy, která mi otevřela dveře.

„Říkal, že jde za tebou," nadzdvihla jedno obočí.

„U mě se neukázal, ale děkuji," odpověděla jsem.

„Kdyby jsi ho našla nebo potkala, řekni mu, že Calum bude v pořádku," řekla.

„Co se Calumovi stalo?" zeptala jsem se.

„Srazilo ho auto," odpověděla.

„T-to jsem n-nevěděla, p-promiňte," zakoktala jsem a rychlým krokem jsem se vydala k vlakové stanici.

Nikde jinde by být nemohl.

Už z dálky jsem viděla postavu sedící na zemi.

Kousek od něj jsem se zastavila a posadila jsem se vedle něj.

„Chci být sám," špitl Luke.

„Já vím, promiň, jen mám ti řít, že žije a že ho z toho dostanou," odpověděla jsem a objala jsem ho.

„Den, asi bys mě měla nechat," odtáhl se a jeho uplakané oči vyhledaly ty moje.

„Nikdy, ve všem jedeme společně," řekla jsem.

„Když budeš se mnou, taky se ti něco stane, můžeš se zachránit," pošeptal.