save me // luke hemmings

one

Luke's pov.

Už další noc jsem nemohl usnout a jako vždy jsem se šel projít do parku, kde jsem se posadil na lavičku, která se nacházela přímo pod lampou.

Sledoval jsem své okolí a všude byl klid, zaslechl jsem jen šumnění větví ve větru.

Vzal jsem do ruky blok s tužkou a začal jsem čmárat různé klikyháky, dokud z toho nevznikl portrét.

Portrét dívky, která měla větší oči a mírně zakudrnacené vlasy, byla krásná.

Dívka z bloku jako by mě propalovala pohledem.

Nevím jak se mi to povedlo, neuměl jsem malovat portréty, ale tenhle byl jediný a zdál se mi tak živý.

Chtěl jsem jí najít, musí existovat.

Věděl jsem, že už to nebude trvat tak dlouho a doufal jsem, že zapomenu na Arz.