Luke's pov.
Zamířili jsme k sousedům a Ash zazvonil.
Hned jak nám otevřela mladší holka začal jsem pociťovat nervozitu.
„A-ahoj," špitl jsem, když jsem poprvé spatřil její tvář.
Byla to ona, byla to ta holka, kterou jsem v noci namaloval.
Kluci do mě začali nenápadně bouchat, no vlastně to bylo víc než nápadné.
„Ahoj, um, potřebujete něco?" prohlédla si nás všechny.
Za ní se objevila asi její matka, tak jsem začal plácat páté přes deváté.
„Dobrý den, poslala mě máma, mám vám předat bábovku na uvítanou a v šest u nás pořádáme večeři, tak bychom byli rádi kdyby jste přišly," pousmál jsem se.
Ona mě přinutila k úsměvu, po roce jsem se usmál a cítil jsem se šťastně.
„Děkujeme, příjdeme rády, že Den?" usmála se starší žena.
Den? Jako Denny nebo Denise?
„Jo, vy bydlíte, um vedle?" zeptala se nervózně.
„Jo, vedle, budeme se těšit," odpověděl jsem a odešli jsme zpátky k nám.
×××
„Luku?" koukl na mě starostlivě Ashton.
„Co je?" zeptal jsem se.
„Ty jsi se usmíval," špitl Calum.
„J-já vím," zakoktal jsem.
„A ta holka," začal Michael.
„Já vím Mikey," pousmál jsem se.
„Běž ze sebe udělat člověka, ať se tě nelekne, vypadala celkem zmateně," řekl Cal.
„Vem si tohle," hodil po mě Ashton mou červenou flanelovou košili a černé skinny jeans.
„Děkuju kluci," odpověděl jsem a šel jsem si dát rychlou sprchu.
×××
„Blbý?" špitl jsem když jsem se vrátil oblečený do pokoje.
„Ještě do příště shoď ty kruhy pod očima a bude to fajn," usmál se Ashton.
×××
Děkuji za přečtení, jaký máte na příběh zatím názor?
ČTEŠ
save me // luke hemmings
FanfictionI když se mě kluci pokoušeli rozesmát nikdy se jim to nepovedlo. Chci se přes to jednou přenést, ale očividně ještě nepřišel ten správný čas. ××× the best of: #22 fan fikce (18.12.)
