Luke's pov.
Viděl jsem jak šla přes přechod a jak se k ní blížilo auto.
Nechtěl jsem aby Den umřela, předběhl jsem ji a skočil jsem pod auto sám.
S pláčem jsem se proudil a Den na mě koukala s obavami v očích.
„C-co se ti zdálo?" zeptala se.
„J-já, teda ty, málem tě přejelo auto a já tam skočil, aby se to nestalo," pošeptal jsem a pevně jsem ji objal.
„Luku, neboj, byl to jen sen, jsem v pohodě a ty taky, jsme tady spolu," pošeptala a přimáčkla se ještě blíž.
„Co když se to doopravdy stane?" zeptal jsem se.
„Nestane, slibuju a kdyby se to stalo, chci umřít s tebou," odpověděla.
„To neříkej," řekl jsem.
„Budu, jsi pro mě dost důležitý," pošeptala.
„Den, já byl taky silný, když umřela moje holka, vím, že si přála, abych šel dál a teď jsme tu spolu," odpověděl jsem.
„Ale taky jsi se chtěl zabít, chtěl jsi být s ní," řekla.
„Chtěl, ale věděl jsem, že tam venku někde jsi a jak už jsem řekl, teď jsme spolu," špitl jsem.
„Jsme jen kamarádi, moc dobří kamarádi," odpověděla.
„Já vím, to je na tom to nejhorší," naznal jsem a sklopil jsem zrak.
ČTEŠ
save me // luke hemmings
FanficI když se mě kluci pokoušeli rozesmát nikdy se jim to nepovedlo. Chci se přes to jednou přenést, ale očividně ještě nepřišel ten správný čas. ××× the best of: #22 fan fikce (18.12.)
