save me // luke hemmings

thirty-five

Luke's pov.

Společně jsme snědli jídlo a vrátili jsme se mlčky do pokoje, kde jsme si sedli na zem.

„Já, vlastně tady není postel, pojď dovedu tě do pokoje pro hosty," řekl jsem s vedl jsem jí do dalšího pokoje.

„Ale kde budeš spát ty?" zeptala se.

„Tady s tebou," pousmál jsem se a posadil jsem se vedle ní na prostornou manželskou postel.

„Tak dobře," pošeptala.

Opatrně jsem chytil její ruku a propletl jsem naše prsty.

„Možná si myslíš, že se ti to zahojí, ale jizvy ti zůstanou," začala mě hladit po zápěstí.

„Já vím, ale už jich víc nebude, mimochodem co ty a kouření," koukl jsem na ni.

„Říkal jsi, že jestli mi na tobě záleží, tak si nedám a dnes ta krabička, kterou jsem ti v noci nabízela shořela v krbu," odpověděla hrdě.

„Děkuju," objal jsem ji.

„Záleží mi na tobě a kvůli cigaretám tě ztratit nechci," řekla.

„Věděl jsem, že to půjde," odpověděl.

„Nebyla jsem závislá, dala jsem si cigaretu jen, když jsem se potřebovala uklidnit," zvedla hlavu a podívala se do mých očí.

„Jsem na tebe hrdý, myslím to vážně," pousmál jsem se.

Seděla aniž by cokoliv řekla, jen se usmívala a svůj pohled neodtrhla od mých očí, cítil jsem, že tohle by mohla být ta pravá chvíle na první polibek.

×××

Jen bych vám tu chtěla poděkovat za krásné komentáře, které mi pořád píšete (je mi fakt blbé pořád vám odepisovat to samé) takže jsem to poděkování vložila sem. :))