Den's pov.
Už znovu jsem se probudila ze spaní.
Zdál se mi sen o chlapci, který plakal a přitom seděl na lavičce v parku.
Takový sen se mi zdál každý den, už je to skoro rok od doby, kdy se mi zdál poprvé.
Jediné co mi vrtalo hlavou byl ten kluk, proč pláče a proč se to zdá zrovna mně.
Posadila jsem se se svou horkou čokoladou na balkon a koukala na hvězdy.
Nedávalo mi to smysl, celé noci jsem přemýšlela na ty jeho ubrečené modré oči a blonďaté vlasy, které mu trčely na všechny strany.
Kde asi je?
A existuje? Nebo je jen v mé mysli?
Už zítra to tu opouštíme a z Melbourne se stěhujeme do Sydney.
Bojím se nových začátků.
ČTEŠ
save me // luke hemmings
FanfictionI když se mě kluci pokoušeli rozesmát nikdy se jim to nepovedlo. Chci se přes to jednou přenést, ale očividně ještě nepřišel ten správný čas. ××× the best of: #22 fan fikce (18.12.)