Luke's pov.
„Pojď a věř mi," špitl jsem, když jsem ji se šátkem na očích vedl do parku, kde byl takový malý altánek.
Už se setmělo, kluci dávno vypadli a já chtěl mít s Den krásnou chvilku.
„Já ti věřím, jen se trochu bojím," odpověděla.
Dovedl jsem jí do altánku, kde jsem už předtím zapálil svíčky, teď jsem jen na stůl položil jídlo a stoupl jsem si k Den.
„Můžeš si ho sundat," řekl jsem.
„Páni, to je krásný," objala mě.
„Jsem rád, že se ti to líbí," odpověděl jsem.
„A moc," pošeptala.
„Tak prosím, poaďte se slečno," pousmál jsem se.
„Děkuji," odpověděla.
Nalil jsem nám do skleniček víno.
„Tak na nás?" zeptal jsem se.
„Na nás," pousmála se.
ČTEŠ
save me // luke hemmings
FanfikceI když se mě kluci pokoušeli rozesmát nikdy se jim to nepovedlo. Chci se přes to jednou přenést, ale očividně ještě nepřišel ten správný čas. ××× the best of: #22 fan fikce (18.12.)
