Ztratila jsem další osobu. Nezmohla jsem se na nic. Jen jsem seděla na kraji a dívala se dolů. Po tvářích mi stékaly slzy. Právě jsem ztratila další důležitou osobu v mém životě.
Po půlhodině jsem se zvedla a šla domů. Nevím kolik bylo. Pět, šest? Bylo mi to jedno.Doma jsem měla jediné štěstí, že byl Mike se Soph doma. Hned jsem mu vpadla du náruče a začala brečet.
"Co se stalo?" zeptal se.
"L-luke skočil z útesu." dostala jsem ze sebe a začala brečet ještě víc.
"Panebože." zasekl se Mike a začal po tváři mu stekla slza. Sophie taky brečela.
"Myslím že tohle je konec 5 Seconds Of Summer." po tváři mu stékalo víc a víc slz.
"Chci být sama." řekla jsem a šla nahoru. V pokoji jsem otevřela dveře od koupelny a svezla se po nich dolů. Propukla jsem v histerický pláč. Už nemám skoro nikoho. Mikey má Sophii, toho nebudu zatěžovat takovou nickou jako jsem já. Ashton je pořád někde v prdeli. Mám pocit, že už ho nezajímám. Taky ho nebudu otravovat. Calum si užívá života dokud může. Jen ať si užívá, nebudu otravovat. Amnesia má kluka a s prominutím na mě sere. Fajn, já ji nepotřebuju. Možná.
Na umyvadle jsem uviděla tu Lukovu žiletku. Ne, budu silná. Nemůžu se pořezat. Ashtonovi to ublíží. Nebo ne? Jsem mu u prdele? Určitě jo.
Vzala jsem ji do ruky a na levém zápěstí udělala pár ranek. Uvolňovalo mě vidět tu krev. Ještě že už nemám komu ublížit.
Ruku jsem obvázala a šla si lehnout. Nevím kolik je, ale potřebuju spánek.
..
Ráno jsem se zase probudila sama. Je divný říkat, že jsem si na to za ten měsíc zvykla? To je jedno. Převlekla jsem se do něčeho přijatelnýho a šla do sebe narvat něco k jídlu. Řekla jsem si, že by mohlo být fajn jít se třeba projít.
Namířila jsem si to k nejbližšímu parku. Chvíli jsem jen tak seděl na lavičce a vzpomínala na Luka. Na ty Šťastné chvilky. na ty nešťastné, na ty kdy jsme se hádali jako sourozenci. Je to teprve pár hodin, ale mě to připadá jako věčnost.
Vstala jsem a jen tak se procházela parkem. Uviděla jsem pár, který se líbal. Vypadal tak šťastně. Moment, něco mi tu nehraje. Ten kluk je mi povědomej. Hodně.
YOU ARE READING
Do you hate me, babe? // a.i.
Fanfic„Nenávidím tě, Irwine." odsekla jsem drze. „Miluješ mě, přiznej si to, Lex." odpověděl mi a usmál se tím jeho božským úsměvem. Nemůžu nad ním slintat. Opravdu nemůžu. -- #70 in FanFiction - best of ♥