Mafia Princess

1. Kapitola

A je to tady den odjezdu taťky aneb velké loučení. No skvěle.
,,Petere měj se tam pěkně a pravidelně volej." loučila se s tátou mamka, která to brala fakt hrozně. Chová se k němu jako k jejímu synovi. Taková starost, k čemu?
,,Neplač Mio, já se vrátím." políbil ji a utřel ji slzy, které ji tekly po obličeji. Jak dojemné a romantické. Chce se mi z té lásky zvracet. Najednou se taťka otočil ke mě. Ajajaj. Co mám dělat? Nenapadlo mě nic jiného než ho objat a rozloučit se. Se svými rodinnými příbuznými se objímám nerada.
,,Ahoj tati."
,,Ahoj Sophinko, pravidelně mi dávej vědět, co a jak. Ale nemysli si, že když odjedu, že sem budou chodit nějací kluci.Vše si pohlídám. Leo mě bude o všem informovat a všechny kluky s tadyma vyžene." jak vtipné tati. V které proboha žiješ v domě. Je mi šestnáct, chci si užívat a bavit se. A to hlavně s kluky. A ty mi v tom nezabráníš.
,,Ale tatíí." obrátila jsem oči v sloup.
,,Neobracej oči a raději tatínka obejmi." Zase objímání. Nesnáším objímání, už jsem tě jednou objala, tak proč to vyžaduješ znova. Já to nechci, chápeš to?! Jenže mi nic jiného nezbývá. Nedobrovolně jsem ho lehce objala. Už nejsem malá. Haló tati, tvoje dcera už dospěla. Jestli sis nevšiml, už nenosím plenky.
,,Pomáhej mamince." zašeptal mě do ucha. No zašeptal, myslím, že to řekl schválně hlasitěji, aby to mamka slyšela. Bože můj, proč mi to jen dělá? S čím bych ji měla pomáhat? Máme tu přece služky. K čemu tu jsou? Správná odpověď je, aby vše dělali za nás.
,,No joo." řekla jsem nakonec. Neznělo to moc nadšeně, ale to je schválně. Takové věci ani nadšeně znít nemají, ale on mě i tak políbil to vlasů. Jak nechutné, bože tati, co to děláš? Nechtěl jsi už jet? Vím, že jsem tvoje princeznička, protože mi to pořád říkáš, ale nepřeháněj to.
,,A ty mladý muži.Ty tu dávej pozor na celou domácnost, jsi tu teď jediný chlap, takže tu velíš." konečně se začal věnovat i Leovi. Samozřejmě ho musel bouchnout po zádech. Leo je přece "chlap". Ale ať zapomene, že tu Leo bude velit, protože já ho určitě poslouchat nebudu. Bylo by trapné poslouchat svého o rok mladšího bráchu.
,,Žádné takové, jediný kdo tu velí jsem já. A vy dva.Vy dva mě budete poslouchat." vložila se do toho mamka. A snažila se jako vždy mluvit vážně. Nahodila ten její vážný výraz a skenovala nás pohledem.
,,Mamka generál." zasmál se taťka a zase ji ztrapnil. Chudák mamka, snaží se mluvit vážně a taťka řekne něco takového.
,,Prostě mi to tu pohlídej." ukončil rozhovor s Leem. Jenže mě Leo hlídat nebude, jsi na omylu tati, já se chci bavit. Tak se bavit budu. Ty sis taky užíval života, tak ho nekaz mě.
,,Taxík už čeká, budu muset jít." snažil se táta naznačit, že prostě už odchází. Jediný koho to dojalo byla samozřejmě mamka, která bulela jako malé děcko. Bože můj, on se vrátí, nedělej z toho takovou vědu. Taťka k ní přišel a zase se začali cucat. Na to nejsem zvědavá. Dívala jsem se všude možně jen ne na ně. Za to Leo na ně čuměl. Proč se dívá, jak si strkají jazyk do krku?! Slyšela jsem, že ji něco šeptal. Jenže jsem mu bohužel vůbec nerozuměla. Beztak ji říkal nějaké prasečinky. Potom se rozhodl, že půjde. Rozloučili jsme se s ním a jako správná rodinka jsme stáli mezi dveřmi a mávali mu jako trapáci ve filmu. Konečně odjel a já se mohla vrátit domů.
,,Klid mami." prohodila jsem po cestě a rozběhla se do pokoje.
,,To bude v cajku." promluvil Leo a snažil se znít jako ten největší frajer. Bohužel se mu to nedaří. Hned se rozběhl za mnou. Zpomalila jsem a čekala až mě doběhne.
,,To jsi se musel čumět, jak se cucají?" zeptala jsem se ho posměšně.
,,Já se nedíval." zapíral.
,,Viděla jsem tě." oponovala jsem mu. Jen protočil očima a dělal, že mě neslyšel. Rozběhl se ke svému pokoji a zmizel v něm. To samé jsem udělala já. Lehla jsem si do své obří vodní postele a do rukou vzala mobil.
,,Ahoj Brade, taťka odjel. Večer se stavím." napsala jsem jednomu klukovi, který chodí do čtvrťáku a dost po mě jede. Je to velmi populární kluk na škole, takže za hřích stojí.

Co říkáte na první kapitolu? Líbí se vám?