Mafia Princess

15. Kapitola

,,Daniely, postaráš se o Sophii? Potřebuji si ještě něco vyřídit." Danielův pohled mě propaloval, to se mnou ještě žádný kluk nedělal. Co je on zač?
,,Jasně, Petere." usmál se a ukázal jeho zářivě bílé zuby.
,,Sophii, dnes se stavím tě odhlásit ze školy." pohladil mě otec po vlasech. Tati, toto se teď nehodí. Vedle mě už stál Daniel a čekal až otec odejde.
,,Měj se, princezno." usmál se na mě. To si dělá srandu. Princezno?!
,,Ale tati." obrátila jsem oči, ale to už nemohl vidět, jelikož byl na odchodu.
,,Takže ty jsi taková mafia princess." dýchal mi Daniel přímo na krk a měl přecházela zima.
,,Vzpamatuj se, Sophie!" opakovala jsem si v hlavě. Tento kluk není nic pro tebe, musíš se ovládat. Toto je tvoje práce a žádný kluk ti ji nezkazí.
,,Nejsem žádná princezna." zavrčela jsem na něj. Nesnáším, když mi tak někdo říká.
,,Kočička má drápky." zasmál se. Všimla jsem si, že nás všichni sledují.
,,Pánové, můžete se jít už věnovat své práci." pousmála jsem se na ně. Všichni se jako na povel postavili a opustili zasedací místnost. Mít takový vliv se mi moc líbí.
,,Tak pojď za mnou." promluvil Daniel a vydal se ke dveřím, poslušně jsem ho následovala.
,,Ukáži ti tvou pracovnu a něco málo ti vysvětlím." otočil se na mě a usmíval se tím jeho zářivým úsměvem. Ten chlap ví, jak používat své zbraně. Musím mu ukázat, že se mnou to nic nedělá. I když opak je pravdou. Prošli jsme kolem všech dveří až jsme se zastavili u těch posledních.
,,Zde je tvoje pracovna." ukázal na dveře, jen jsem přikývl a zvědavě čekala. Čekala jsem na to, co mě za dveřmi bude očekávat.
,,Vedle mám dveře já. Můžeš se stavit." mrkl na mě. Ale, ale..tady má někdo postranní úmysly.
,,Budu na to myslet." snažila jsem se o ten nejmilejší úsměv. Konečně otevřel dveře.
Pracovna byla velmi prostorná, první co mě zaujalo bylo velké okno, ze kterého jsem měla krásný výhled na park. No nádhera. Uprostřed pracovny byl stůl, na kterém byl počítač a spousta papírů.
,,Tvůj otec zde dlouho nebyl a dlouho se mafii nevěnoval. Takže tě čeká spousta práce." hodil po mě soucitný pohled.
,,To si dělá prdel?" řekla jsem na hlas. To jsem nechtěla. Daniel se naštěstí jen zasmál, měl dost hrubý smích, přesně jako jeho hlas.
,,Všechny papíry, které zde máš jsou uzavřené obchody." začal mi vysvětlovat. Ty rozhodneš, do které složky je zařadíš. Buď velký obchod nebo malý obchod. Dokonce i na rizikové obchody zde máš složku." ukazoval mi v počítači. ,,Vložíš nový dokument a zadáš mu název. Nemusíš nic vymýšlet, na papírech máš vše napsané." neustále mi něco ukazoval na počítači a následně na papírech." po chvíli jsem vše pochopila, není to vůbec těžké. Pročtu si papír, který někdo sepsal. Každý obchod má svůj název. Já vše zaznamenám do počítače. Napíši tam datum, kdy byl obchod ukončen, kolik jsme za ten obchod dali a kolik jsme dostali. Potom k tomu dodám nějaké poznámky, vše uložím a papír založím do jedné ze složek. Podle toho, co mi přijde vhodné. Taky vše musím zaznamenat do tabulek. Napíši jméno mafiána, který obchod udělal, kolik jsme za to dali a kolik dostaneme. Na konci měsíce mi vyjde cena a z toho zjistím, kolik jsme vydělali. Je to jednoduché, i když to vypadá složitě.
,,Jo, to zvládnu." usmála jsem se na něj.
,,Je to jednoduché." přikývl. Hned jsem věděla, že mě to bude bavit, ale jak dlouho? Já potřebuji nějaký adrenalin.
,,Máte zde i nějaké pořádné akce? Víš co myslím? Někde, kde můžu použít pistoli a tak.." snažila jsem se Danielovy vysvětlit, co mám na mysli.
,,Samozřejmě, takové akce máme, ale jako šéfová mafie by jsi se do nich neměla pouštět."
To si dělá srandu? Já chci střílet, chci zažívat adrenalin. Nechci sedět pořád v kanceláři.
,,Ale já do takových akcí půjdu." skoro jsem si dupla.
,,Hmm, tak kočička má ráda adrenalin. Jak vzrušující." olízl si vrchní ret. O můj bože.

Snad se Vám tato kapitola líbila. Snažila jsem se, co nejlépe popsat, to co má dělat se všemi papíry, tak snad se mi to povedlo a pochopili jste to.
Vaše DennySka :*