53. Kapitola

3.7K 196 17
                                    

Hra začíná!!

,,Copak si dáte k snídani slečno, já s ním nic mít nebudu, ale i tak ho chci líbat úplně všude." zazubil se na mě Daniel a lehce našpulil rtíky.

,,Blbečku." vyplázla jsem na něj jazyk. A raději si nabrala lívanečky s marmeládou.

,,Takže blbeček, jo?" zkřížil ruce na prsou. Jen jsem zakroutila očima a raději se pustila do jídla. Musím uznat, že lívance tu dělají skvělé.

,,Pojď ke mně." plácl Daniel rukou na místo vedle něho. Místo na gauči se nikdy neodmítá, rozběhla jsem se a hned skočila vedle něho.

,,Zdá se to jen mě a nebo máš spoustu energie?" jedno obočí mu vyletělo nahoru. 

,,To se ti jen zdá. Dnes bych chtěla zajít dopoledne na pláž, nechci moc Evelin zameškávat a večer bychom se pustili do nějakých pracovních záležitostí." usmála jsem se na něj.

,,A to jsem doufal, že se dnes budeme válet celý den v posteli." Ale, ale, chlapeček zkouší dát neslušný návrh. Tak na to zapomeň, tak rychle mě do postele nedostaneš.

,,Nene, válet se můžeme jindy." vyplázla jsem jazyk a namířila si to do ložnice. Hodila jsem na sebe černé plavky, bílé triko a dlouhou černou sukni, vlasy jsem si svázala rychle do drdolu, popadla jsem tašku na pláž a do ní hodila mobil, peněženku, krém na opalování, kartu od pokoje, ručník, snad mám vše.

,,Jdeš." podívala jsem se na Daniela, který ležel stále na gauči.

,,Jo, jasně, jen mi dej chvilku." vystartoval z gauče, stáhl si boxerky, natáhl si plavky. Achjoo, nestihla jsem to, mohla jsem se podívat, jak ho má velkého. Vzal nějaký ručník a vyšli jsme.

Zkusila jsem otevřít dveře od pokoje Evelin, ale neměla je odemknuté. 

,,Evelin." zaklepala jsem na dveře, ale nic.

,,Daniely, to je divné." podívala jsem se na něj starostlivě.

,,Třeba šla na pláž za nějakým klukem nebo jen tak." pousmál se na mě. Má pravdu, určitě už na pláži nabaluje nějakého kluka.

***

,,Dane, prošli jsme celou pláž a Evelin nikde, mobil mi taky nebere. To už je divné." začínala jsem mít celkem obavy.

,,Prosim tě, co by se jí tady mohlo tak stát." snažil se mě uklidnit Dan. Má pravdu, Evelin není malé děcko, třeba si jen zajela do města a mobil nechala na pokoji. Měla bych se uklidnit.

,,Pojď, zajdeme do moře." chytl mě za ruku. Jo, moře je fajn nápad. 

Je skvělé blbnout ve vlnách. 

,,Jdu si lehnout." informovala jsem Daniela, v moři jsem byla už celkem dlouho.

,,Jdu s tebou." následoval mě Daniel. Oba jsme si položili ručník na lehátko a lehli si. Najednou mi začal vyzvánět mobil.

,,To bude Evelin." řekla jsem tak jistě a rychle vytáhla mobil z tašky, ale bylo to nějaké neznámé číslo.

,,Prosím?" zvedla jsem to a Daniel hned zpozorněl.

,,Sophie?" ozvalo se z druhé strany.

,,Ano, to jsem já." ujistila jsem muže na druhé straně.

,,Máme vaši kamarádku Evelin." v tu chvíli se mi udělalo špatně..

Předem se chci omluvit za mou neaktivitu, ale bohužel o prázdninách jsem neměla tolik času. Čekala jsem, že mé prázdniny budou nudné, ale mé prázdniny se staly dost aktivní, takže na psaní tolik času nemám...
Snad se Vám tato kapitola líbila, budu ráda za každou reakci. A moc vám děkuji, jelikož stále mé příběhy čtete, toho si hodně vážím.
Vaše DennySka :*

Mafia PrincessKde žijí příběhy. Začni objevovat