Mafia Princess

30. Kapitola

Najednou se rozletěly dveře a v nich stála Evelin! Hned jak mě uviděla, rozběhla se ke mně na těch nejvyšších jehlách, které mohla kde sehnat. Pobaveně jsem se na ni podíval.
,,Sophie." hned mě objala. Tato barbína v růžovém oblečku mi chyběla. Hned jsem ji objala. Byla jsem tak ráda, že zde je.
,,Evelin." málem jsem se dojetím rozbečela.
,,Slečno Palmerová, máte mi, co vysvětlovat." pobaveně se na mě podívala. Jen jsem přikývla a ta blbka se nacpala do mé postele. Dělala to tak vždy, jenže tato postel není tak velké jako ta, kterou mám doma.
,,Tak povídej." přitiskla se ke mně. Zhluboka jsem se nadechla.
,,Takže...asi začnu hned od začátku." spustila jsem a řekla ji o mé mafiánské rodině. Také jsem jí řekla, že jsem zažila obrovský životní šok, když se můj otec vyspal s nějakou kurvou. Nevynechala jsem ani tu nejdůležitější část. A to, že otec předal mafii mně. A tím jsem se stala nejmladší, ale také první mafiánkou. A že jsem ji nechtěla nijak ublížit, a tak naše kamarádství muselo skončit. A nakonec ta nebezpečná akce. A to že nemůžu mít děti.
Evelin na mně chvíli nechápavě zírala a vypadalo, že vše vstřebává. Po chvíli mně pevně objala. Toto jsem hrozně moc potřebovala, najednou jak kdyby ze mě všechno spadlo. Byla jsem za ní tak moc ráda.
,,Je mi to tak líto." konečně promluvila.
,,To je dobré." mile sjem se na ni usmála.
,,A teď mi řekni něco o tom tajemném Danielovi." zasmála se. A je tu zpět naše stará Evelin.
,,Já jsem jeho šéfová a jsme jen kamarádi." vysvětlila jsem ji hned.
,,Ale musíš přiznat, že ho chceš." nad tím jsem jen rychle zavrtěla hlavou.
,,Nehraj tu na mně komedii, já to poznám." možná má trochu pravdu. Daniel není zase tak špatný a ví toho o mně hodně, ale nikdy jsem o nás nepřemýšlela jako o páru. Najednou jsem si živě představila, jak si Daniel myslel, že spím a políbil mě na čelo.
,,Zamyslela jsi se, mám pravdu." vypískla radostně Evelin. Nad tímto jsem je zakroutila očima.
,,Evelin, chováš se jako malé dítě." lehce jsem se zasmála, ale hned mě trochu rozbolelo bříško.
,,Nehcovám." vyplázla na mě jazyk. Někdy je to s ní vážně těžké, ale možná proto si tak skvěle rozumíme.
,,Slečno." vešla do pokoje sestra s táckem v ruce. Oběd! Položila mi ho na stůl.
,,Děkuji." usmála jsem se a tácek si položila na klín. Z leže jsem se dostala do sedu.
,,Taky bych chtěla takový servis." zazubila se na mě. Pustila jsem se do kuřete s rýží, ale Evelin mi neustále ujídala.
,,Tobě doma nedávají najíst?" zakroutila jsem hlavou.
,,Jak kdyby jsi to neznala, mamka se snaží vařit jen na Vánoce. A to se jíst nedá. A jinak se u nsá nevaří. A já jsem stejná kuchařka jako ona." na to jsem mohla jen přikývnout, jelikož Evelin jednou vařila a já se strachovala o naši kuchyň. Takže jsem mohla jen přikyvovat. Z obědu jsem se vůbec nenajedla, ale Evelin nejspíš jo. Působila dost spokojeně.

A je tu nová kapitola!! Snad se vám líbila. Nebojte se mi napsat Váš názor, každý si přečtu a vždy se snažím na vše odpovídat. Jsem velmi ráda, že jsme překonali 23K shlédnutí a 2K votes. Děkuji! Je to něco skvělého, jelikož jsem ani nečekala, že spousta z Vás toto bude číst, ale velmi sjte překvapili. Udělali jste mi velkou radost.
Jak si myslíte, že to bude dál mezi Sophié a Danielem? Dají se dohromady a nebo ne?
Vaše DennySka :*