5. Kapitola

7.2K 345 8
                                    

Šla jsem do svého pokoje, nachystat se do školy. Oblékla jsem se do velmi upnutých šatiček s velkým výstřihem, kolem krku jsem si dala zlatý náhrdelník, vlasy jsem si pořádně rozčesala a nesmím zapomenout na můj každodenní make up, do školy si dávám make up, pudr, linky, lepím si řasy a dávám si řasenku, maluji si obočí a lehce zvýrazňuji rty rtěnkou.
,,Ségra." uslyšela jsem Leův hlas.
,,Hmmm." zakřičela jsem na něj z koupelny.
,,Něco mi dlužíš." uviděla jsem jeho odraz v zrcadle. Vím, že mluví o mém útěku.
,,No?" pobídla jsem ho.
,,Jedem učitel mě chce nechat rupnout z matematiky a to by naši nepřežili, takže ty mi zařídíš čtverku." mrkl na mě.
,,To si ze mě děláš prdel?" skoro jsem zakřičela, jen zavrtěl hlavou.
,,Buď uděláš, co po tobě chci a nebo se naši dozví o tvém útěku."  ten parchant to má moc dobře promyšlené.
,,Ty hajzle." zabíjela jsem ho pohledem.
,,Děkuji ti. Jmenuje se pan Jason." mrkl na mě a už se chystal k odchodu.
,,Jo, po škole na tebe čekám, snad to zařídíš." usmál se na mě. Nezbývalo mi nic jiného než přikývnout. Do kabelky jsem si hodila ještě podvazky, které si pak obléknu. Nazula jsem si vyšší boty než obvykle. Sešla jsem schody, brácha i mamka na mě už čekali. Sedla jsem si do auta a čekala, co se bude dít.
,,mami." promluvil Leo. ,,Dnes dojedeme později." mamka jen přikývla a víc se nezajímala. To je nefér, mě vždy zpovídá a mu to odsouhlasí. Kde je taťka, aby mě zachránil.
,,Čaute." vylezla jsem z auta a byla jsem celkem ráda.
,,Sophii" zapištěla Evelin a běžela ke mě. Evelin je moje nejlepší kamarádka. Je to vysoká blondýnka, fakt dost hezká, ale není zase moc chytrá. a je trošku naivní, ale jinak je to fajn holka.
,,Ahoj Evelin." lehce jsme se objali. Jako vždy měla na sobě růžovou. Evelin je typická blodýna, není chytrá a miluje růžovou. Měla růžové načechrané šatičky, růžové lodičky a samozřejmě její typickou růžovou kabelku.
,,Mio, ty šaty jsou skvělé." hned mi zalichotila. Samozřejmě jsem ji taky ty její pochválila, i když se mi popravdě nelíbily.
,,Jaký byl?" hned ze zeptala. Jen jsem si povzdechla a řekla ji o tom nejhorším sexu v mém životě, o jeho domě, jeho matce a samozřejmě o tom, co má v kalhotech, ale penis se tomu říkat nedá. Evelin na mě s udivením hleděla a nechtěla mi věřit, ale když zjistila, že to myslím vážně...byla v šoku. Vůbec se ji nedivím. Zrovna jsme procházeli kolem něho, oplzle se na mě usmál. Raději jsem dělala, že jsem si toho nevšimla a namířila si to do třídy. Sedím v poslední lavici a to mi vyhovuje, je to to nejlepší místo, hned u okna.

***

,,Čau ségra."pozdravil mě brácha, který na mě čekal po škole.
,,Tak mě veď." povzdechla jsem si. Já nechodila na tuto školu, chodila jsem na dívčí a lituji toho, ale naši asi věděli proč to dělají. Prošli jsme spoustou chodeb až jsme zastavili u dveří.
,,To je jeho kabinet, nezapomeň, je to pan Jason a učí matematiku." přikývla jsem a čekala až  odejde. Ještě jsem vešla na nejbližší záchodky se upravit a nathnout si podvazky.
,,To zvládneš." řekla jsem si a vyšla ze záchodů. Nejistě jsem zaklepala na dveře a vstoupila.
,,Dobrý den." pozdravila jsem, a když jsem ho zpatřila ucítila jsem povodeň mezi mýma nohama. Byl to mladý učitel, svalnatý, tročku tmavší, ale fešák.
,,Dobrý, potřebujete něco?" zeptal se narovinu a pobídl mě, abych se posadila. Neodmítla jsem, posadila jsem se a dala si nohu přes nohu, takže měl výhled na mé krásné nohy a šaty se mi lehce vyhrnuly.
,,Učíte mého bratra matematiku, jmenuje se Leo Palmer." vysvětlila jsem mu a on jen přikývl.
,,Říkal, že si zlepší známku a už to chápu. Takže rychlovka?" spustil hned. Je to bystrý učitel, jde poznat, že je mladý a asi dlouho nešukal. Jen jsem přikývla.

Snad se Vám kapitola líbila. Čekali jste něco takového a nebo Vás to překvapilo. Jako vždy Vám děkuji v tak velké podpoře, kterou od Vás dostávám, moc si toho vážím.
Vaše DennySka :*

Mafia PrincessKde žijí příběhy. Začni objevovat