Mafia Princess

35. Kapitola

Sledovala jsem, jak kolem mě ubíhá cesta. A myšlenkami byla úplně mimo. Nevěděla jsem na, co myslet první.

Co mu řeknu až ho najdu?
,,Ahoj tati, ty si děláš děcka za našima zády? To si neuhlídáš ptáka v kalhotách? To neznáš ochranu? To ti nezáleží na rodině? To tě už vůbec nezajímáme? To ti nestojíme ani za blbé vysvětlení?"
Hlavou se mi honilo tolik otázek, které mě zajímaly, a na které bych chtěla znát odpověď. Vůbec jsem nevěděla jestli to, co hodlám udělat je správné. A v hlavě jsem začínala mít pochybnosti. Ale vždy jsem si vzpomněla na mou matku, jak seděla na posteli a vypadala otřesně. S ní si musím ještě taky promluvit.

,,Jsi si jistá, že toto všechno chceš?" zeptal se mě Daniel.

,,Jo, jinak to nejde." snažila jsem se znít, že jsem si vším na 100% jistá. I když jsem měla stále jisté pochybnosti. Ale musím to udělat. Přece mu to nemůže projít jen tak.

,,Co jsi mi všechno zjistil?" zeptala jsem se ho zvědavě. Chtěla jsem vědět úplně vše.

,,Takže je v Kalifornii, v domu té ženy. Jmenuje se Elizabeth Honey." ona má příjmení Honey? To se k ní teta vůbec nehodí, spíš se mi z ní chce zvracet. Letadlo nám poletí již zítra v deset hodin, vše je zařízené, máme objednaný hotel, kde ta žena pracuje a je kousek od jejího domu. Vše jsem objednal na mé jméno, aby ji nic nepřišlo podezřelé."

,,Jsi úžasný Danieli." mile jsem se na něj usmála. Je vážně skvělý, ještěže ho mám nevím, co bych bez něj někdy dělala. Ještě stále jsem v mafii trochu ztracená.

,,Děkuji." pokývl hlavou a věnoval se dále řízení. Jsem ráda, že Daniel nemá rodinu. Aspoň mi může vše zařizovat, bez něj bych byla ztracená. Ale zase se musí cítit hrozně sám.

Měla bych zavolat Evelin a to hned. Myslím, že zešílí, když zjistí, že odlétáme zítra v deset hodin. Vytáhla jsem telefon a hned ji zavolala.

,,Ahoj lásko." pozdravila mě.

,,Ahoj, mám pro tebe novinku." oznámila jsem ji hned.

,,Ty jsi s tím fešákem?" Pane bože, ona myslí jen na chlapi.

,,Ne, ale bude tam taky." musela jsem se uchechtnout a rychle se podívala na Daniela, který nejspíš nevnímal.

,,No, tak mluv." konečně mi dala prostor.

,,Nachystej si kufr, zítra v deset hodin nám letí letadlo do Kalifornie."

,,Ty jsi se zbláznila, nemám žádné oblečení." začala vyšilovat. Naštěstí ji znám dost dobře, takže mě to nijak nevykolejilo.

,,Oblečení máš dost, takže se začni chystat, V devět hodin tě s Danielem vyzvedneme. Musím jít, vše ti vysvětlím v letadle." ukončila jsem hovor, takže nemohla nijak protestovat. Už vím jak na ní, kdybych to nevypla, tak mi do mobilu bude žvanit ještě půl hodin a ztěžovat si, že nemá nic na sebe.

,,Bylo to rychlejší než jsem čekal." zasmál se Daniel vedle mě.

,,Už vím jak na ní." mrkla jsem na něj a lehce se pousmála.

Dovolená s Evelin bude velmi zajímavá, stačilo mi, když jsme jeli ze školou na výměnný pobyt do Franci, každý den si na něco ztěžovala. A to byla u té nejlepší rodiny a měla se tam jak princezna. Ale jí to bylo pořád málo...

Snad se Vám tato kapitola líbila. Těšíte se na jejich pobyt v Kalifornii? Jak to podle Vás bude probíhat?
Děkuji Vám za obří podporu, protože pokaždé mě to velmi potěší. Jste úžasní. Byla bych moc ráda, kdyby jste mě podpořili u mého nejnovějšího příběhu "Láskou zaslepená", který je psaný z pohledu Sarah, která je pravý opak Sophie. Byla bych ráda za každou podporu. Děkuji.
Vaše DennySka :*