Společně jsme stáli před budovou, do které jsme měli vejít. Vůbec to nevypadalo jako mafiánské "doupě", ale vše může být jinak. Jak se říká: ,,Nesuď knihu podle obalu." Letmo jsem se podívala na taťku, který působil dost nervózně, oba jsme se cítili asi stejně. Všiml si, že ho sleduji, a tak se pokusil o úsměv, jenže jeho nervozita mu moc nepomohla.
,,To zvládneš." snažil se mě podpořit. Mu nikdy nešlo podporování, za to mamce ano. Vždy nás podpořila dlouhým motivačním proslov a zároveň nás uklidila, je to skvělá mamka. Už se těším až ji vyzvedneme z nemocnice, je to ta nejsilnější žena, kterou jsem kdy poznala....
,,Jo, já vím." snažila jsem se znít mým sebevědomým dojmem. Pomalu jsme se vydali do budovy. Představuji si, že to tu bude takové zmatené, zvláštní... Prostě neumím si představit, že by to zde vypadalo nějak elegantně, když jsou zde samí muži. Vešli jsme dovnitř velkými dveřmi, ale velmi mě to zde překvapilo. Vypadalo to zde spíše jako v nějaké firmě. Tak toto jsem nečekala.
,,Každý zde má něco jako svou kancelář, ve které si vyřizují obchody. Vše musí působit dost dobře, protože lidé dají na první dojem. A my jim chceme ukázat, že zde jsou správně, a že jim nabídneme jen to nejkvalitnější." začal mi vysvětlovat a já jen zaujatě přikyvovala.
,,Měla by jsi vědět, že když se jedná o velký a nebo nebezpečný obchod. Tak o tom rozhoduješ ty. Budeš mít dost práce z papíry, každý obchod i ten nejmenší se musí zapsat a ty si každý papír musíš přečíst. Časem ti vše vysvětlím více." počkat jakože já budu řešit nějaké papírování? Tak to teda ne...
,,Taky by jsi jako šéfová mafie neměla chodit předávat obchody a ani se pouštět do riskantních akcí. Kdyby jsi zemřela, což se snad nestane.. Byl by to velký problém." já se chci pouštět do akcí, chci zažít nějaký adrenalin.
,,No pokračujme v prohlídce." zamumla. ,,Je zde taková 'konferenční místnost', kde se scházíš se svými lidmi a vše řešíte." jen přikyvuji a neustále mlčím, což není můj zvyk, ale nyní si potřebuji zapamatovat, co nejvíce věcí.
,,Do konferenční místnosti míříme nyní." oznámí mi. ,,Jo a ještě zde máme sklad, kde najdeš většinou kokain a zbraně, ale občas obchodujeme i s jinýma drogama." jen přikývnu a následuji ho.
,,Připravena?" zeptá se mě, když se zastavíme před dveřmi. Jen přikývnu a společně vstoupíme do dveří. Všichni už sedí u stolu, takže se jak na povel otočí a jejich pohledy se zastaví na mě. Snažím se tvářit vážně, aby jsem měla trochu respektu. Všimnu si, že jejich pohledy zůstanou viset v mém výstřihu.
,,Takže pánové." promluví otec a tím strhává pozornost na sebe. ,,To je moje dcera Sophie a vaše nová šéfová." všichni si mě ořádně prohlédli od hlavy až po paty. Otec na mě hodil výraz a tím mi naznačil, že bych měla něco říct, tak s tím jsem nepočítala.
,,Takže.." řekla jsem ehce nervózně, jelikož jejich pohledy mě děsivě znervózňovaly. ,,Jak řekl můj otec jsem Sophie, takže mi tak normálně říkejte. Chtěla bych s vámi vycházet pokud možno, co nejlépe a chci, aby jste si nemysleli, že jsem nějaká květinka a nic nedokáži. Nejsem a pokud se mi něco nebude líbit, vyříddím si to s vámi." touto větou jsem je celkem překvapila, za což jsem ráda.
,,Ze začátku bych chtěla, aby jste pochopili, že nebudu zrovna nejlepší a občas budu potřebovat pomoct, ale jsme tým a myslím, že při sobě držet budeme." snažila jsem se znít motivačně jako moje mamka.
,,Snad se Vám se mnou bude dobře pracovat a vše zvládneme." dokončila jsem svůj proslov a sklidila úsměvy, což mě uklidnilo.
,,Sophie." oslovil mě otec. ,,To je Daniel." ukázal na mladšího muže, který měl velké černé oči, kterými se vpíjel do těch mých, vlasy měl černé a zrovna si je prohraboval a měl neodolatelný úsměv. Na sobě měl černou košily, která ho dělala sexy. Měla bych se probrat, jsem jeho šéfová, nesmím s ním nic mít.
,,,Daniel ti ze začátku bude pomáhat." pousmál se na mě otec a také Daniel.Po dlouhé době kapitola, omlouvám se, ale jelikož zase začala škola, tak jsem časově vytížená. Myslela jsem, že začátky budou lehčí, ale opak byl pravdou. Do toho mi došla ještě kniha Grey, kterou jsem jako fanynka 50odstínu, velmi ocenila a doslova ji hltám. Včera jsem si na psaní čas též nenašla, jelikož jsem šla na ples. Tak snad se aspoň tato kapitola líbila. Pokusím se dnes napsat ještě kapitolu k mému příběhu Láskou zaslepená.
Vaše DennySka :*
ČTEŠ
Mafia Princess
Teen FictionTento příběh je něco jako pokračování Zajatkyně Mafie. Jenže je psaný z pohledu Sophie, dcery Mii a Petera. Snad se Vám bude líbit stejně jako Zajatkyně Mafie. Nejlepší umístění: 2.místo v Teen Fikci, 20.3. 2016 1.místo v Teen Fikci 27.6. 2016