Mafia Princess

41. Kapitola

Miluji létání, ale tento let byl otřesný. Co může být otřesného na letu první třídou? Třeba to, že vaše nejlepší kamarádka celý let nezavře pusu a vy si zapomenete sluchátka. Jediná pozitivní věc byla to, že mě nechala aspoň chvilku spát, takže nejsem ospalá. Ale jinak hrůza, chvílemi jsem ani nevnímala o čem mluvila. Doufala jsem, že mě zachrání Daniel, ale ten si dal sluchátka a naprosto nás ignoroval. Zrádce.

Nyní se blížíme k hotelu, kde poprvé naživo uvidím Bellu. Je to vlastně něco jako moje macecha. Už se těším na setkání.

,,Doufám, že je tam klimatizace." A je to tady, Evelin si už ztěžuje.

,,Jen bych měl zdůraznit, že jsem mohl objednat jen dva pokoje, jelikož celý hotel byl obsazený. Jsou to apartmány, ale bohužel jen dva." věnoval mi zvláštní pohled, ze kterého jsem neměla co vyčíst.

,,No, takže já a..." chtěla jsem pokračovat, ale Evelin mi skočila do řeči.

,,Takže já budu mít pokoj samotná a vy se podělte. Já jsem tu na dovolené, vy jste tu pracovně a já nechci, aby mě někdo probouzel dřív." Ona si už dělá srandu? Otočila jsem se na ni a hned ji probodávala pohledem, jen se na mě zaculila.

,,Já nevím, nezní to jako dobrý nápad." pokrčila jsem rameny. Doufala jsem, že se vážně nebudu muset dělit o pokoj s Danielem. Netuším o co Evelin jde, ale o něco určitě ano.

,,Já myslím, že má Evelin pravdu. My jsme tu pracovně a zbytečně by jsme ji rušili." přikyvoval Daniel. Hele, o co vám jde? Oni se snad proti mě spolčili.

***

,,Dobrý den, mám zde rezervované dva apartmány.." mluvil Daniel a já si prohlížela tu Bellu. Že by to byla nějaká krasavice se říct nedá. Ty prsa nejsou určitě její a na obličejí to nepoznám, má tam snad tuno make upu. Ale bříško už má pěkné.

,,Mohla bych vám zajistit, aby jste se natáhl s kufrem." mrkla na Daniela. Ona si asi pokoj nedá, to tak flirtuje s každým?! Cítila jsem, jak se ve mně vaří krev.

,,Já to s kufrem zvládnu sám, spíše tady slečny by potřebovaly pomoc." mile se na ni usmál a ukázal na nás. Nasadila jsem ten nejfalešnější úsměv a podívala se ji přímo do očí, jenže ona hned uhnula.

,,Zajisté." přikývla. Za chvíli u nsá stáli dva muži a brali nám kufry.

***

,,Nemysli si, že budeme spát spolu na jedné posteli." volala jsem na Daniela s koupelny.

,,To mě ani nenapadlo." objevil se za mnou.Trošku jsem se ho lekla, ale dělala jsem jakože nic.

,,Ty si usteleš na gauči a já na posteli." usmála jsem se na něj a namířila si to zpět do ložnice, abych se vybalila.

,,Stejně v té posteli skončíme spolu." usmál se na mě a zmizel. Co si o sobě myslí? Tato postel je jen moje a spolu v ní určitě neskončíme.. I když by to nemuselo být zlé.

,,Uklidni se Sophie." mluvil na mě můj hlas v hlavě.

Tuto kapitolu jsem věnovala @shadydealer, která mě velmi podporuje a myslím si, že její příběh je vážně dobrý. Jde poznat, že si na tom dává hodně práce a má o tom hodně pozjišťované. Je velmi milá a vždy mi vykouzlí úsměv na tváři jejím komentářem. Její příběh se jmenuje ,,Příběh z Comptonu" a je velmi zajímavý a věřte mi, že Vás bude určitě bavit stejně jako mě.

Jinak Vám touto kapitolou chci poděkovat za překonání 40K shlédnutí tohoto příběhu, je to neskutečné. Děkuji.
Vaše DennySka :*