Zastavili jsme před naším domem. A je to tady, jsem zvědavá, co se všechno bude dít. Cítila jsem, jak mi srdce bije čím dál silněji, bilo tak moc silně, že jsem myslela, že každou chvíli vyletí z mého hrudníku.
,,Pojď se mnou." podívala jsem se prosebně na Daniela. Šlo poznat, že jsem ho dost překvapila, ale nakonec přikývl.
Konečně jsem otevřela dveře od auta a vysedla, Daniela jsem měla v patách. Namířila jsem si to ke vchodu a v kabelce našmátrala klíče. Roztřepanýma rukama jsem odemkla a vešla dovnitř. V celém domě bylo až nezvyklé ticho. S bráchového pokoje nevyřvávala hudba, dům byl nezvykle tichý.
,,To je divné." chtěla jsem říct sama pro sebe, ale bohužel jsem to řekla nahlas.
,,Co je divné?" nechápavě se zeptal Daniel. Jen jsem and tím mávla rukou a namířila si to po schodech nahoru. Otočila jsem se, ale Daniel stál pořád u hlavního vchodu.
,,Pojď." ukázala jsem. S úsměvem jen přikývl a šel za mnou. Proč jen nešel hned? Nejsem zvyklá na takové chování, každý se u nás chová, jak kdyby tu byl doma, ale Daniel ne. Je takový jiný...
Zaklepala jsem na dveře od Leova pokoje a otevřela. Najednou jsem to ticho chápala. Můj mladší bratříček, můj malý bratříček, tam šukal. On tam ŠUKAL!! A já je vyrušila. Ve chvíli kdy jsem vešla do jeho pokoje, dva pohledy se na mě podívali. Raději jsem rychle vystartovala zpět a zabouchla za sebou dveře. Po těch dveřích jsem sjela dolů a začala se smát na celé kolo.
,,Co tě tak pobavilo?" zvědavě se mě zeptal Daniel. Naznačila jsem mu, že se musím uklidnit... Po chvíli vyčerpávajícího smíchu z té trapné situace, jsem se uklidnila.
,,Vešla jsem do pokoje a Leo tam měl holku. A zrovna prožívali.. Jak to říct slušně.." na chvíli jsem se zamyslela nad nějakým slušným výrazem, ale nic mě nenapadlo. ,,Prostě šukali." řekla jsem celkem hlasitě.
,,To myslíš vážně?" pobaveně se na mě podíval Dan, a když jsem přikývla, oba jsme znovu propukli v obří záchvat smíchu. Po chvíli společného smíchu mi pomohl Daniel na nohy.
Z jedné věci jsem, ale poučená. I když zaklepu, vstoupím až mě někdo pozvě dál a nevetím tam jako vichřice.
,,No.. Raději půjdu najít mamku a taťku." rozhodla jsem se. A myslím, že to bylo to nejlepší rozhodnutí, jelikož ti dva to asi budou chtít dodělat. Nebudu se tím zabývat.
Namířila jsem si to do ložnice, zaklepala jsem a vešla. Ano, říkala jsem, že vždy počkám až mě někdo pozve dál. Ale ti dva se budou rozvádět a šukat spolu nebudou. Vešla jsem dovnitř a našla tam jen mamku. Seděla na posteli a kolem sebe měla rozházené fotky.
,,Mami?" promluvila jsem, aby si vůbec všimla, že jsem tady. Když se na mě podívala, udělalo se mi hrozně špatně. Byla bílá, obličej měla opuchlý, oči zarudlé a hrozné kruhy pod nima.
,,Pane bože, co se stalo?" namířila jsem si to k ní a pevně ji objala. Podívala jsem se na ní, chtělo se jí plakat, ale slzy držela. SNaží se být silná, ale teď ji to moc nejde. Podívala jsem se na fotky kolem sebe. Byly to fotky, když jsme byli ještě šťastná rodinka.
,,Tvůj otec..." zavzlykala a propukla v pláč. Znovu jsem ji pevně objala, bylo mi jí tak moc líto, i když jsem nevěděa proč. Podívala jsems e smtně na Daniela, který stál mezu dveřmi a pozoroval nás.
,,Tvůj otec..bude mít dítě s tou pičou, se kterou mě podvedl." zavzlykala mi do ramene. Její slova mě na tolik zasáhly, že sjem najednou měla úplně suchu v puse a připadalo mi, že se mi zhroutil život. Poprvé jsem slyšela svoji matku, mluvit tak hrozně sprostě. Ale vůbec se ji nedivím. Jak se toto mohlo jen stát?
Po dlouhé době další kapitola. Snad se Vám líbila, dala jsem do ní všechno, co jsem jen mohla. Tento týden jsem měla spoustu času na psaní, ale vrátil se mi kamarád a za nějaký čas mi zase odletí. Tak se snažím s ním trávit čas.
Vaše DennySka :*
ČTEŠ
Mafia Princess
Teen FictionTento příběh je něco jako pokračování Zajatkyně Mafie. Jenže je psaný z pohledu Sophie, dcery Mii a Petera. Snad se Vám bude líbit stejně jako Zajatkyně Mafie. Nejlepší umístění: 2.místo v Teen Fikci, 20.3. 2016 1.místo v Teen Fikci 27.6. 2016