Pět hodin ráno a já se celá nervózní převaluji v posteli. Nemůžu dospat, dnešní akce je dost nebezpečná a ve mně se mísí všechny emoce. Vše začíná adrenalinem a končí strachem.
Po neustálém převalováním v posteli jsem se rozhodla vstát, nahmatala jsem telefon a vytočila Daniela.
,,Sophie." hned mi to zvedl.
,,Doufám, že jsem tě nevzbudila." hned jsem se snažila omlouvat.
,,Ne, určitě ne." představila jsem si, jak se teď usmívá. Bože, to je ujeté, já si představuji, jak se usmívá. Rychle jsem se otřepala a pokračovala v našem hovoru.
,,Mohl by jsi tak za hodinu, hodinu a půl přijet?" zeptala jsem se narovinu.
,,Jasně, nachystám se a jedu." zasmál se a vypnul to.
,,Díky." řekla jsem už do prázdna. Telefon jsem hodila na postel. Zalezla jsem si do koupelny a sundala se sebe tílko a kalhotky. Rychle jsem vlezla do sprchy a pustila na sebe vlažnou vodu, mé tělo bylo děsně rozehřáté, celá jsem hořela, ale to dělal ten adrenalin, který ve mně proudil. Osprchovala jsem se rychle, jelikož jsem věděla, že tolik času nemám, Daniel tu bude za chvíli. Rychle jsem se osušila a nahá přeběhla do šatny. Natáhla jsem si černé spodní prádlo, krátké červené mini šaty, které byly vážně dost pěkné, přehodila na sebe koženou bundičku, jindy bych si dala lodičky, ale dnes by to byl dost blbý nápad, takže jsem si dala baleríny. Namířila jsem si to zase do koupelny, vlasy jsem si svázala do úhledného vysokého culíku, culík jsem neměla ani nepamatuji. Nanesla jsem si make up, pudr, linky, řasenku a rudou rtěnku.
,,Jsi kočka." mrkla jsem na sebe v zrcadle.
V pokoji jsem popadla kabelku, hodila jsem do ní telefon, všechny ostatní věci, tam mám. Potichu jsem seběhla do kuchyně, abych nikoho nevzbudila, ale v kuchyni mě čekalo překvapení.
,,Mami." řekla jsem zaraženě. Včera jsem ji neviděla, jelikož jsem dojela pozdě, a tak brzo jsem ji tu nečekala.
,,Sophii." přišla ke mně a objala mě, jako správná matka. Její objetí jsem jako malá milovala.
,,Jak se ti daří?" zeptala jsem se ji.
,,Cítím se výborně." usmála se na mě. ,,S otcem už domlouváme rozvod a vše bude probíhat v klidu. Bude to tak lepší pro všechny." nyní ji už úsměv z tváře zmizel, ale snažila se dělat, že je naprosto v pořádku. Jen jsem přikývla, jelikož jsem nevěděla, co říct. Mamka se posadila na židli a upila ranní kávy. Položila jsem si kabelku a namířila si to ke kávovaru. Udělala jsem si kávu a vzala si donut. Posadila jsem se k ní a upila kávy.
,,Dneska jsi si přivstala." zase se mi věnovala.
,,Mířím si to do práce, dnes mě čeká náročný den." povzdychla jsem si.
,,Bereš to zodpovědně, zrovna do tebe bych neřekla, že budeš nějak zodpovědná." lehce si do mě rýpla. Měla pravdu nikdy jsem nebyla ta zodpovědná. Sama se divím jakou změnou jsem za poslední dobu prošla.
Najednou někdo zazvonil.
,,Já tam jdu." oznámila jsem, věděla jsem, že to bude Daniel.,,Ahoj Daniely, pojď dále." hned jsem na něj vyhrkla.
,,Ahoj a díky." usmál se a následoval mě. Když vešel do kuchyně, mamka na něj hleděla.
,,Mami to je Daniel, můj kolega." snažila jsem se jí dát hned najevo, že spolu nic nemáme. ,,A Daniely to je moje mamka."
,,Těší mě." podal ji hned ruku.
,,Potěšení je na mé straně, Daniely." culila se na něj mamka. Božee, měla by se ovládat.
,,Dáš si kávu?" zeptala jsem se ze slušnosti.
,,Moc ráda." usmál se na m a posadil se ke stolu.Po dlouhé době, spíše po 10dních je tu určitě velmi "očekávaná kapitola. Konečně jsem si našla čas na psaní, a tak jsem hned něco málo napsala.
Snad se Vám tato kapitola líbila a budete se těšit i na další.
Vaše DennySka :*
ČTEŠ
Mafia Princess
Teen FictionTento příběh je něco jako pokračování Zajatkyně Mafie. Jenže je psaný z pohledu Sophie, dcery Mii a Petera. Snad se Vám bude líbit stejně jako Zajatkyně Mafie. Nejlepší umístění: 2.místo v Teen Fikci, 20.3. 2016 1.místo v Teen Fikci 27.6. 2016