Opuštění- Bez duše [KOREKCE]

Tajemství

Ouuu. Už mě znovu bolí hlava. Tentokrát se mnou ale zdílí bolest i Azur. To budou následky toho plynu. Na rozdíl od Azura mám znamení. To znamená, že se léčím rychleji. Za chvíli mě to určitě přejde. Teď mě spíš tižilo něco jiného. To co Azur říkal o nájezdnících. Určitě to nebyla pravda. No, nevadí. Včerejšek je minulostí. Jdu se porozhlédnout po nějakých bylinkách co by zmírnili bolest. Přinesla jsem bohužel jen Mochomůrku Morulovou a Porulovku. No co, aspoň něco. Rozmačkala jsem je a dala Azurovi na čelo. Teď jsem si uvědomila, že ani nevím jak vypadá mé znamení. Našla jsem nejbližší zmrzlý potůček a podívala jsem se na svůj odraz. Vážně bylo na čele a bylo takové pruhovanné. Líbí se mi.

Kolem linek očí se mi začínali dělat tmavé kruhy. Hmm. O tomhle mi neřekl. Možná se mi to udělalo teď. Zajímavé. Zaslechnu kroky a během chvilky u mě stál Azur. Podíval se na mě a řekl: ,,Další znamení?" ,,Co jiného?" odpověděla jsem taky otázkou. ,,Si asi hodně talentovaná," řekl zamyšleně. ,,Děláš si srandu? Viděla jsem vlky s více znaky," odfrkla jsem si. Ve skutečnosti jsem byla nadšením bez sebe. Já... mám... znamení. Jen tak tak jsem se držela abych neposkočila. ,,Mrzí mě to," řekl smutně. ,,Co?" nechápala jsem ho. ,,To co jsem ti včera řek," odpověděl a sklopil zrak. ,,Nevadí," mávla jsem nad tím ocasem. Vlastně, normálně bych z toho šílela, ale bylo to řečeno při ovlivnění. Teď mi to nepřipadalo tak strašný. ,,Ne mě je to vážně líto," nenechal se odbýt. ,,Ach, proč mi to vlastně říkáš?" vzdychla jsem. Teď když z toho dělá takovou vědu, tak mi to taky začíná připadat strašný. Jsme jen loutky. Možná. Sklopila jsem uši. ,,Protože tě mám rád a nechci aby ses kvůli mně cítila zle," přiznal. ,,Gratuluju, povedlo se," řekla jsem a s teží udržela slzy. Kašlu na to. Od oka mi stekla slza a za ní další. ,,Ne nebreč," urychleně ke mně přiskočil a šťouchl čenichem. Šťouchal do mě čenichem tak dlouho dokud jsem se nerozesmála. Nechápala jsem jak to dokázal. A pozor, i on se smál. Nevěděla jsem, že to umí. Nikdy jsem neslyšela jeho smích. Byl kupodivu přirozený. Byl... hezký.