Část 11.Vrat' se

130 12 0
                                    

Cary

"Ricku no tak, co se děje"."Cary, teď by si měla zůstat v pokoji"."Proč co se děje"už jsem začala být vyděšená.Rick stál ve dveřích."Ricku prosím, řekni mi co se stalo"chytla jsem ho za ruku."Slib mi že budeš v klidu"."Jasně".Rick mě chytil za ruce a v očích měl slzy."Tvoje máma umírá".V tom jsem myslela že se zhroutím."C...co, jak to"řekla jsem rozklepaným hlasem."Vždyť ty léky měli zabrat"skoro jsem vykřikla."To ano, ale nevíme proč nezabírají"."To snad ne.J....já ji chci vidět"a stěží jsem potlačovala pláč."Tak dobře, holky už za ní byly"řekl Rick.Jess je ještě malá, takže to moc nechápe.Tatka právě vyšel z ložnice.Smutně se na mě podíval."Máma by s tebou chtěla mluvit Cary"řekl až skoro šeptem.Zhluboka jsem se nadechla a vstoupila dovnitř.Mamka ležela v posteli a tentokrát byla bledá a vyčerpaná.Ale stále se usmívala."M....mami"klekla jsem si k posteli.Natáhla ke mě ruku, hned jsem ji chytla."Cary, tak to vidíš, jsem na odchod"pohladila mě po tváři.V tom jsem se rozplakala.Slyšela jsem taťku jak šeptá Rickovi"pojď".Zůstala jsem s mámou sama.Mami, ty nemůžeš umřít"a začala jsem plakat ještě víc."To bude dobrý Cary, vždycky budu s tebou"skoro už šeptala."Prosím, ještě vydrž, přijedou vojáci a dají nám něco jiného"."Jiný lék už není Cary, tohle byl jediný".Nic si s toho nedělej, odejdu na lepší místo.Postarej se o holky, budou tě potřebovat".Mamka mě hladila po vlasech a já si její ruku přitiskla na tvář."Mám tě ráda Cary"."Mám tě ráda mami".Její ruka povolila.Když jsem se podívala mamka ležela nehybně na posteli."Mami, mami"zašeptala jsem.A začala znovu plakat."Mami, mami, vrat se prosím, vrat se."už jsem skoro křičela.V tom do pokoje vstoupil Rick s taťkou."Cary, to je dobrý pšššš"Rick si ke mě klekl a objal mě.Tatka zkoušel mámě tep a smutně se na nás podíval."Ona si to nezasloužila, proč zrovna máma"chvíli jsem šeptala a chvíli skoro křičela a plakala jsem Rickovi na rameno.Cítila jsem že Rickovi stékají slzy.Pro něho to bylo, jako by přišel o druhou mámu.Já jsem se málem zhroutila.Byl to hrozný pocit."Pod Cary, musíš si odpočinout"zašeptal Rick.

Ale když jsem se postavila, tak mě Rick sice podpíral, ale hned jsem padala k zemi.Rick mě chytil a sebral do náruče."To je dobrý Cary, nic se neděje".Rick mě donesl do pokoje, položil mě pomalu na postel.Rick si klekl vedle postele a chytl mě za ruku."Musíš být teď silná, společně to zvládneme.Utřel mi slzy.Já jsem neodpovídala.Byla jsem v šoku.Nemohla jsem uvěřit, že je máma mrtvá.Neměla jsem sílu na to abych něco řekla, tak jsem pouze kývla hlavou.Rick se usmál."Teď odpočívej, přijdu se na tebe potom podívat"dal mi pusu na čelo a odešel.Já zavřela oči, ale usnout jsem nemohla.Chvílemi jsem plakala a přemýšlela co teď.

Rick

Mám o Cary strach, vážně ji to dostalo.Ale ať se děje cokoliv, postarám se o ni."Tak co, jak je na tom"řekl starostlivě pan Reed."Dal jsem ji do postele, velmi ji to vzalo.A děsí mě že nemluví, doufám že to brzo přejde"."Snad jo.A děkuji ti Ricku, že jsi tady.Velmi mi pomáháš"."To je dobrý pane Reede"."Ricku, už i neříkej pane Reede.Jsem John"usmál se."Tak dobře, Johne".Akorát přijeli vojáci."Dneska ale přijet neměli"řekl John."Tak to půjdeme zjistit"odpověděl jsem."Souhlas".

Vyšli jsme před dům."Dobrý den pane Reede, Ricku"řekl Chris."Dobrý den, co se děje"zeptal se John."Jenom jsme se chtěli zeptat jak je na tom vše žena"usmál se Chris.Podívali jsme se smutně na sebe a taťka se nadechl."Dnes ráno umřela".Vojáci se zarazili a sundali si helmy."To je nám líto"."Ale moje dcera je na tom špatně, velmi ji to zasáhlo.Mohl by se váš zdravotník jít na ni podívat"."Ano jistě, Nicku běž se na Cary podívat"."Ano seržante"."Děkujeme"řekl jsem.  

Cary

Slyšela jsem vojáky a kroky po schodech.Dovnitř vstoupil zdravotník Nick."Můžu"zeptal se.Já jsem kývla hlavou.Dal si k posteli židli.Zkontroloval mě a začal mluvit."Víš, ještě než ta apokalypsa začala, měl jsem rodiče a sestru.Byly jsme si velmi blízcí.Sestra byla jen o pár let mladší než já.Měl jsem je všechny moc rád.A potom zasáhl ten virus.Všichni zemřeli.Řekl jsem si že půjdu k armádě jako lékař.Protože už jsem nechtěl aby někdo umřel.A chtěl jsem pomáhat lidem.A tak jim pomáhám, jak nejlíp to jde.A ty jim taky můžeš pomáhat.Své rodině, která tě teď potřebuje.Udělej co je správné, vím že ty to dokážeš".Jemně mě poplácal po rameni a nasadil si helmu."Zatím se měj Cary, brzy přijedeme".

Za chvíli přišel Rick.Už se stmívalo.Chtěl si ustlat vedle postele, asi mě nechtěl znervozňovat.Ale když si chtěl lehnout, chytla jsem ho za ruku."Ricku, lehni si vedle mě".Rick se usmál"dobře".Byl rád že jsem to překonala.Objal mě a dal mi pusu."Ricku".

Konec jedenácté části.

Invaze (Apokalypsa si pro nás přišla)Kde žijí příběhy. Začni objevovat