Část 13.Zachránce.

147 11 4
                                    

Cary

"Tak co se děje"řekla jsem trochu vyděšeně."Blíží se jsem vandalové"řekl taťka."Kolik"zeptal se Rick."Asi tři"."Cary seber si revolver a běž za holkami a ty pojď se mnou Ricku, překvapíme je"."Dobře"."Sebereme jenom jednu M16 a dva Lugery"řekl taťka."Jasně"odpověděl Rick."Cary, tady máš M16, kdyby náhodou"řekl taťka.Podívala jsem se na taťku a Ricka nechápavým pohledem."Jak kdyby náhodou, vy se vrátíte"řekla jsem trochu naštvaně.A odjistila jsem M16.Ricka jsem políbila a šla jsem za holkami.Vstoupila jsem do pokoje.Holky seděly na posteli a vyděšeně se na mě dívaly.Objala jsem je."Nebojte za chvíli je po všem"usmála jsem se."Kolik jich je"zeptala se Catherine."Asi tři"."To by nemělo být nebezpečné"."Snad ne"řekla jsem."Sedla jsem si k holkám a držela v rukách M16.

Rick

Myslel jsem jen na jedno,aby se nedostali do domu.S Johnem jsme obešly dům a schovali se za roh domu.Viděly jsme, jak se blíží tři zakuklenci."To jsou šmejdi"zašeptal John."Tak jak to uděláme"zeptal jsem se."Počkáme až budou u dveří a půjdeme jim do zad.Ty sejmeš jednoho a já druhého.A posledního dostaneme, jasný"zeptal se a usmál se."Ano".John mě poplácal po rameni."Hodně štěstí Ricku".Kývl jsem.Když už byly u dveří, tak jsme s Johnem pomalu cupitaly k nim zezadu.Já měl M16 a John měl Luger.Už jsme byly asi metr od nich.John na mě kývl.Když přišli ke dveřím.Tak jeden z nich řekl."Ťuk Ťuk"."Já namířil zbraň."Kdo je"odpověděl jsem.A když se otočil střelil jsem ho a on se skácel k zemi."John střelil druhého a když jsem na mířil na druhého, bouchl mě a já upustil zbraň.A chytl mě kolem krku a já byl rukojmí.Namířil na Johna."Zahoď to, nebo ho střelím"křičel muž."Dobře dobře, klid"řekl John."Johne nedělej to"volal jsem na něj."Buď s ticha"řekl muž."To je dobrý Ricku"řekl John a držel ruce nahoru.Říkal jsem si, že tohle je konec.

Cary

Už se dlouho nevraceli.Doufám, že jsou v pořádku.Oba mají na zbraních tlumiče, takže nemůžu slyšet kdy vystřelí.Poznala jsem, že se něco děje."Holky zůstaňte tady, já se hned vrátím.Nevycházejte z pokoje".Holky kývly a já pomalu vyšla z pokoje.V rukách jsem držela M16 a šla potichu.Už jsem byla u dveří.Skoro jsem se potila, nevěděla jsem, co tam bude na mě čekat."Tak jo Cary, hlavně v klidu"řekla jsem si.Pevně jsem sevřela zbraň a rychle otevřela dveře.Úplně jsem se zděsila.Přede mnou leželi dva mrtví chlapy.A asi čtyři metry ode mě držel Ricka chlap a u hlavy měl zbraň.Taťka byl naproti nich a přemlouval toho chlapa aby zbraň odložil.Pak jsem se vzpamatovala a namířila na chlapa, který byl otočený zády."Hele už buď zticha, nebo ho zastřelím"křičel muž na taťku."Tak jo tak jo, hlavně klid"řekli taťka."Víš co, zastřelím tebe"řekl muž a namířil na taťku.Dostala jsem vztek."Tak to bych nedělala"řekla jsem hlasitě.Než se muž stihl otočit, střelila jsem do něj.A znovu."Hnusný šmejde chcípni"řekla jsem naštvaně.A střelila ho ještě dvakrát.Muž se skácel na zem a byl mrtví.Ještě chvíli jsem tam tak stála a dívala se na mrtvolu.Taťka se díval trochu zmateně, protože čekal že ten výstřel patřil jemu.A Rick pomalu oddychoval.Já stála s otevřenou pusou a dál zírala na jedno místo."Cary"ozval se Rick."Cary".Až na podruhé jsem a reagovala.Podívala jsem se na něj."Jsi v pořádku"zeptal se."J....jo jsem"."Vystřelila si v pravou chvíli, děkuji"usmál se."Jo...v pořádku"musela jsem se trochu vzpamatovat."Dobrá trefa Cary, umíš dobře střílet"řekl taťka."Děkuji, je to jiný, než střílet na terč".Taťka se usmál."Ale zvládla si to"řekl Rick."Přišla si právě včas"."Taky že jsem měla špatný pocit"řekla jsem."Tak jsem se šla podívat, co se děje"."Cary, tu zbraň"řekl Rick."Cože"."Tu zbraň můžeš sklonit"usmál se."Jo promiň, já ani nevěděla že pořád mířím".Poznali, že jsem trochu mimo, s toho co se stalo.Ale už je to dobrý.Vzpomínáte si, když jsem na začátku říkala, že když někdo bude chtít ublížit mojí rodině, zabiju ho.Udělala jsem to a nebylo to tak těžké.Ale ten pocit, byl takoví divný, vím že chtěl zastřelit Ricka a tátu, ale prostě je to zajímaví pocit.Naštěstí už přešel.A já se vzchopila."Tak, Cary, ty běž za holkami.Ať jsou klidné a já s Rickem je musíme odklidit"."Dobře"řekl jsem.

Ještě než jsem vstoupila do domu, podívala jsem se na vesmírnou loď.Která byla na obloze a vůbec se nehýbala.Už byla skoro tma a zdálo se mi, že loď svítí."Tak co, co budeš dělat.Stojíš tam tak nehybně"řekla jsem si pro sebe.A vstoupila do domu.Šla jsem do pokoje holek.Stále seděly vedle sebe na posteli."Už je to dobrý, odrazily jsme je"řekla jsem s úsměvem.Obě si oddechly a stouply si s postele.Šla jsem do svého pokoje.Podívala jsem se z okna a viděla Ricka s taťkou, jak jdou do domu.

Povzdechla jsem si.Podívala jsem se na M16."Tak kamarádko, první vítěství patří nám"zašeptala jsem na zbraň.Dnes jsem zabila a zachránila život.A takhle to podle mě bude v apokalypse, abych někoho s mé rodiny zachránila, budu muset někoho jako jsou vandalové zabít.M16 jsem opřela vedle skříně.A stoupla jsem si k oknu a dívala se na hvězdy.Dnes bylo velmi jasno.Pořád mi mě zajímalo, odkud jsou.Ale z přemýšlení mě vyrušily něčí ruce.Trochu jsem sebou cukla."Klid, to jsem já"řekl Rick.Objal mě zezadu.A dal mi pusu do vlasů.Společně jsme se dívaly na hvězdy."Takhle jasno, nebylo snad od té doby, co jsme byly spolu na Little Mountain"řekla jsem."Jo, taky si myslím.Dneska si byla úžasná.Zachránila si mi život, i tátovi"."Víš Ricku, ten pocit, když jsem ho zastřelila.Měla jsem totiž velký vztek, tak jsem střílela.Ale ten pocit byl zajímaví, vím že vás chtěl zastřelit, ale bylo to ani nevím jak bych to popsala".Rick mě pevněji objal."Já vím Cary, ten pocit znám.Než jsme ty dva s tátou zastřelily, tak jsem chvíli váhal.Byl to taky velmi zajímaví pocit.Ale pak jsem se vzpamatoval, věděl jsem že by vás zabily.A vůbec by jim to nevadilo."Proto jsem neváhal a překonal ten pocit".Usmál se.Taky jsem se usmála.Políbili jsme se."Zítra jestli chceš, ti můžu ukázat meditaci.Můžeme si u toho pustit tu muziku"."Ty to umíš"zeptala jsem se."Ano, děda byl velký cestovatel.A naučili ho to v Číně, nebo tam někde"."Tak to se těším"."Dobře"."Já si půjdu lehnout, pokud ti to nebude vadit"řekla jsem."Jasně že nebude, já taky půjdu"."Tak jo".Převlíkla jsem se a šla jsem ještě za holkami a za Rickem.Přitulila jsem se do Rickového objetí."Myslíš že přijdou další Ricku"."To nevím, ale na to nemysli.Jsme tady já a tvůj táta a my nedovolíme aby se vám něco stalo.A zítra mají přijet vojáci"."Dobře".Ještě jsme se políbili a šli spát.Kdoví co přijde dalšího.Ale po dnešku jsem připravená na cokoliv.

Konec třinácté části.

Invaze (Apokalypsa si pro nás přišla)Kde žijí příběhy. Začni objevovat