Invaze (Apokalypsa si pro nás přišla)

Část 40.Vize.

Cary

Cukla jsem sebou a pomalu otvírala oči. Podle pohodlné postele, jsem poznala ještě před tím než jsem otevřela oči, že ležím v posteli v nemocnici.
,,Už se probouzí" uslyšela jsem Kristyin hlas.
,,Ou, moje hlava" sykla jsem bolestí a otevřela oči.
Rozhlížela jsem se kolem. U postele seděli Chloe s Kristy a Rick s Mikem stáli o postele.
,,Jak se cítíš" zeptala se mě Chloe a položila mi ruku na rameno.
,,Jako bych byla paralyzovaná" pomalu jsem si sedla a promnula si oči. Měla jsem na sobě moje oblečení. Neměla jsem ráda, když na mě navlékli nemocniční věci.
,,Jak dlouho jsem byla mimo" rozhlédla jsem se po přátelích.
,,Od minulé noci" ozval se Rick. "Když jste přijeli do tábora, byla už tma a tak tě zavezli sem. A nechali si tě tady pro jistotu přes noc" dodal a starostlivě se pousmál.
,,A jak dopadlo spojenectví, mám docela zamlženou paměť" nervozně jsem si pohrávala s prsty.
,,Spojenectví dopadlo na jedničku" řekl Mike. A hrdě si upravil klobouk. ,,A zelenáčům jsme dali co proto" usmál se.
Spokojeně jsem si oddechla.
,,Naladili jsme jejich frekvenci a teď se můžeme dorozumívat" mrkla Kristy, zívla si a opřela si hlavu o postel. Zmateně jsem se na všechny podívala.
,,Vy jste tady byly přes noc" s otevřenou pusou a nevěřícně jsem běhala pohledy z jednoho na druhého.
,,Jasně, vždyť jsme měli o tebe strach, nemohli jsme jít jenom tak domů" kývl na mě Rick.
,,Jste hodní, ale to jste nemuseli" usmála jsem se.
,,Museli, jsme tým" zamrkala Kristy. Usmála jsem se.

Rozhodla jsem se, že pomalu vstanu. Sedla jsem si. A chtěla vstát.
,,Co děláš, ještě si docela slabá" řekla starostlivě Chloe
,,Má pravdu, měla by si ještě ležet" dodal Mike. ,, Strejda říkal, že musíš aspoň do večera odpočívat".
,,To je dobrý, aspoň to zkusím" A hned jak jsem to dořekla, tak jsem vstala, ale ne na dlouho. Udělala jsem dva kroky a jednou rukou se držela postele. A hned se mi zamotala hlava a já padala. Chloe mě včas s Rickem chytli.
,,To je dobrý, jen klid" řekl Rick a s Chloe mě položili zase na postel.
,,Co jsme ti říkali, ještě budeš muset pár hodin počkat" podívala se na mě pevným pohledem.
,,Máte pravdu, zůstanu tady" vzdala jsem to, když jsem věděla, že nemám šanci.
,,Můžete jít, nemusíte mě tady hlídat" dodala jsem a pousmála se.
,,Tak se budeme střídat po dvojicích" řekla Kristy a tázavě se podívala na ostatní,
,,Jo, dobrý nápad" kývl Rick.
,,Tak já tady zůstanu s Kristy a pak se s tebou a s Chloe vystřídáme" mávl rukou Mike.
,,Jo, to by šlo" usmála se Chloe a mrkla na mě.
,,Tak jo vy ochránci, je to na vás" zasmála jsem se. Před tím mě to docela štvalo, ale teď mi to přijde milé, jak se o mě starají.
,,Tak se zatím mějte uvidíme se později" zamávala nám Chloe.
,,Zatím" kývl Rick a následoval Chloe. Zamávali jsme jim a oba na mě opět namířili pohledy.
,,Co se tak na mě díváte" chtělo se mi smát, ale taky mě to trochu děsilo.
,,Nic, jenom jsme rádi, že jsi v pořádku" chytla mě za ruku Kristy.
,,To já taky, protože to vám nikomu nepřeji. Takovou bolest jsem nikdy necítila" zamrazilo mě, když jsem si na to vzpomněla.
,,A co si viděla, když s tebe vysával energii" zeptal se Mike a zadíval se mi do očí.
,,Nic, normálně jsem se dívala Jezdci do očí. A cítila jsem jak slábnu" nadzvedla jsem rameny.
,,Bylo to strašné, sledovat, jak ti ubližuje a ty s tím nemůžeš nic dělat. Byly jsme jako z kamene, ani o centimetr jsme se nemohly pohnout" zavrtěla hlavou Kristy, jako by to mu pořád nemohla uvěřit.
,,Já se na vás za to nezlobím, neměli jste na výběr" chytla jsem je oba za ruce. Usmáli se.
,,Ale Seržantovi se to skoro povedlo. Šlo na něm vidět, že má obrovský vztek a podařilo se mu to skoro prolomit" usmál se hrdě Mike.
,,Ano, všimla jsem si jenom tak na oko, že se o to snaží, ale nevěděla jsem, že se mu podařilo pohnout" podívala jsem se udiveně.
,,Lidi, jestli vám to nebude vadit, tak bych si ještě na chvíli odpočinula" zívla jsem si.
,,Jasně, potřebuješ zpátky svou energii, my budeme zatím u okna. Ať tě nerušíme" ujistila mě Kristy. Usmála jsem se. A zavřela oči.

Po chvilce jsem usnula. A stalo se mi něco, co se mi nestalo už dlouho.Měla jsem vizi, ale tentokrát jsem byla ve velké místnosti. Muselo to být ve vojenské základně. Uviděla jsem před sebou jezdce. Všechny čtyři. Ale tři jezdci byly jenom hologramy, museli být ve své základně a tady byly jenom přepojeni.
,,Si silnější, než jsme čekaly" řekl jeden z hologramu.
,,Myslela jsem, že jste mě s tímhle přestali otravovat" namítla jsem.
,,To my taky, ale když jsem z tebe vysával energii, tak se muselo něco stát a propojilo nás to" řekl a stál mezi třemi jezdci.
,,Chystáme se na poslední útok" řekl a uchechtl se. Zděsila jsem se a podívala se na jedno jezdce.
,,Asi se nemusím ptát kde" zdvihla jsem obočí.
,,Váš tábor lehne popelem" řekl další jezdec. Ušklíbla jsem se.
,,Uvidíme kdo z koho" zatnula jsem pěsti.
Věděla jsem, že to nedopadne dobře, ale musela jsem dělat silnou. Nenápadně jsem se rozhlížela, kde to jsem. A nemohla nic zachytit.
,,Budeme se bránit do posledních sil" řekla jsem pevně.
,,Tomu věřím, taky že vás potřebujeme zničit, jste pro nás velká hrozba" řekl temným hlasem a udivovalo mě, že má na sobě kápi.
,,Ještě se uvidíme" řekl hlavní jezdec.
,,To doufám" řekla jsem naštvaně.

,,Cary, Cary" slyšela jsem Kristyin hlas. Otevřela jsem oči a rychle si sedla.
,,Co, co se děje" řekla jsem hlasitě.
Oba stáli u mé postele a drželi mě za ramena.
,,Začala si něco vykřikovat, tak jsme tě chtěli probudit" odpověděla Kristy.
,,Si v pořádku" zeptal Mike.
,,Jo, jsem" podívala jsem se na oba.
,,Co se ti zdálo" zeptali se.
,,No, nevím jestli zdálo, byla to spíš vize. Byla jsem někde uvnitř velké budovy" řekla jsem
Kamarádům jsem řekla o všem, co jsem viděla. Když jsme skončila, tak Mike se zamyslel a Kristy si mě prohlížela.
,,Mám menší plán" řekl Mike hned potom, co se zamyslel. ,,Jestli budeš mít další vizi, což budeš, protože jestli se přes tebe propojil, tak to může nastat kdykoliv. Ale teď k věci, až tam budeš, tak se dívej kolem sebe, ale nenápadně. Protože není jisté, že se ukážeš ve stejné části. A to bude tvoje výhoda, že si budeš moct všimnout různých věci, nebo nejlepší by bylo, kdyby tam bylo okno" podíval se na mě co řeknu.

,,Abych ti řekla pravdu Miku, tak jsem to zkoušela, ale nic mi povědomé nepřišlo. Ale jestli se stane to co říkáš, že budu na jiném místě, tak to budu zkoušet" kývla jsem a usmála se.
,,Ale buď opatrná Cary, ty vize tě ničí" řekla zoufalým hlasem Kristy.
,,Já to zvládnu, nevím kdy to přijde, ale budu opatrná, slibuji" chytla jsem ji za ruku a mrkla.
Usmála se, ale na její tváři šel vidět strach.
,,Já na to zapomněla, kruci" vyhrkla jsem ze sebe. Oba rychle zbystřili.
,,Co, na co si zapomněla" vykřikla Kristy.
,,Na útok, chtějí zaútočit na tábor. Neřekli kdy, ale prý brzy".
,,To snad ne" řekl nevěřícně Mike. ,,Kristy, utíkej za seržantem a řekni mu, aby povolali jednotky" řekl Mike a otočil se na mě.
,,Jasně, za chvíli jsem tady" utíkali rychle ven.
Sedl si ke mě a zadíval se mi do očí.
,,Cary, až budeš mít další vizi, musíš se vážně dívat, po každé maličkosti rozumíš" řekl klidným hlasem.
,,Jasně, budu se snažit" usmála jsem se.
,,A hlavně, dávej pozor, oni jsou schopní všeho" kývl.
,,Jistě"
,,Já tady budu, takže jestli chceš, můžeš ještě odpočívat" ujistil mě a šel k oknu.
,,Tak já si na chvíli odpočinu" řekla jsem.
Otočil se a s úsměvem kývl.
Přikryla jsem se a za chvíli usnula.

Konec 40 části.

Ahoj :) Omlouvám se, že je tahle část bez akce. Teď jsem neměl moc nápadů. Ale v příští části, to bude už lepší. :)