Část 12.Menší meditace.

119 10 0
                                    

Cary

"Ano Cary"zeptal se Rick."Máma mi řekla, že se mám postarat o holky, ale nevím jestli to dokážu".Rick si mě přitáhl k sobě blíž a zadíval se mi hluboko do očí."Ty to zvládneš, dělej to co si dělala do teď.A jsme tady ještě já a tvůj taťka a my ti věříme.A Jess ti věří, protože si její sestra a Catherine tě taky bere jako svou sestru.Takže se neboj, že by si něco nezvládla"usmál se.Hned jsem ho zdlouhavě políbila.Pak jsem se k němu přitulila."Děkuji ti Ricku, ty mě vždycky umíš podržet i v takovéhle chvíli".Po dnešku jsem byla strašně unavená.Nevím kdy usnul Rick, ale já jsem usnula hned.

Cary, slyším hlas z dáli.Cary.Poznávám ten hlas."Mami".Najednou jsem uviděla mámu.Jak jde ke mě a usmívá se."Mami co to má být".Cary, můžeš zachránit hodně lidí.Ty to dokážeš."O čem to mluvíš, jak".Brzy se všechno dozvíš.Už chtěla někam jít.Zavolala jsem na ni."Mami".Ještě se otočila a přišla ke mě.Dala mi pusu na čelo a chytla mě za ruku.Potom všechno zmizelo.

Probudila jsem se ve své posteli."Oo, sen po dlouhé době"dala jsem si ruku na čelo.A oto čila se na záda.Do pokoje nahlédl Rick."Ahoj krásko, už si vzhůru jo"zašeptal."Ahoj zlato, jo akorát jsem se vzbudila"usmáli jsem se."Slyšel jsem že mluvíš ze spaní"."Vážně"zeptala jsem se udiveně."Ano".Sedl si na kraj postele a chytil mě za ruku."Zase se ti zdají sny o jezdcích"zeptal se starostlivě."Ne, to vůbec ne".Ale poznal, že jsem trochu vyděšená."Zdál se mi sen o mámě, říkala, že můžu zachránit hodně lidí.Ale je to divný, já a zachránit hodně lidí.Asi to byl jenom sen"."A nebo je to možná pravda"řekl Rick.Udiveně jsem se na něj podívala."Pojď, s holkami jsme nachystali dole jídlo"."Dobře, za chvíli jsem dole"."Jasně"a pak už jsem slyšela, jak jde Rick po chodech dolů.Oblékla jsem se upravila sešla dolů.

"Ahoj všichni"řekla jsem."Ahoj Cary"odpověděli holky."Kde je taťka"zeptala jsem se."Ještě dělá nějaké úpravy venku"řekl Rick."Ale za chvíli přijde"usmál se."Dobře".Sotva jsem se posadila, už taťka vstoupil dovnitř."Tak děti, nainstaloval jsem kolem domu detektor pohybu.Jak se někdo přiblíží, tak prásk".Zasmály jsme se."To je super, ale kde si to sebral"zeptala jsem se."Vojáci mi to dali, že toho mají dost, tak jestli nechci čtyři.Hned jsem souhlasil"."A taky si dobře udělal Johne"řekl Rick.Na chvíli jsem se zarazila a usmála se."Slyšela jsem dobře, Johne.Tak vy dva si už tykáte, to brzo"."Hele nedělej si srandu"řekl Rick."Jo nedělej si srandu Cary"řekl taťka se smíchem.Když jsme se najedly, umyla jsem nádobí a šla za holkami do pokoje.

Zaklepala jsem a nakoukla dovnitř."Můžu"."Jasně"odpověděli najednou."Co děláte"."Já si čtu a Jess maluje"odpověděla Catherine.Jess seděla u stolu a kreslila.Vedle Jess byla hromádka výkresů.Musela to nakreslit za pár dní, protože tolik výkresů nikdy neměla.Řeknete si že Jess je ještě malá, tak kreslí nějaké pitomosti.Ale je to přesně naopak, kreslí nádherné obrázky.Třeba její oblíbené herce.A jde jí to čím dál lépe."Můžu se podívat"zeptala jsem se."Jasně Cary, tyhle jsem nakreslila za dva dny".Byly tam různí herci, příroda.Ale potom jsem se u jednoho zasekla.Jess nakreslila mámu, ale úplně do detailu."To abych na ni nezapomněla"řekla Jess."To je moc hezký".Chvíli jsem se na obraz mamky dívala.Pak jsem uslyšela zaklapnutí knihy, kterou četla Catherine.Ucítila jsem její ruku na rameni."Cary, je mi líto co se stalo.Měla tě velmi ráda"skoro až šeptala."Podívala jsem se na ni a usmála."Jo, musíme vydržet a snad to bude dobrý"řekla jsem."Co vlastně čteš"zeptala jsem se Catherine."To mám knížku z domu, jmenuje se Wendigo"."Wendigo, jako to stvoření co údajně žije v Minessotských lesích"."Ou, tak víš co to je"řekla překvapeně a radostně Catherine."Já jsem se o to chvíli zajímala, ale to už bude pár měsíců.A ta knížka vypraví přímo o Wendigovi"."Tak trochu, chvíli to je o jednom vědcovi, který se o to zajímá a chvíli to má příběh o kamarádech, kteří jedou na chatu a napadne je Wendigo"."To zní dobře".Já se jdu podívat dolů a potom ještě přijdu"řekla jsem."Jasně"odpověděli holky.

Přišla jsem do obýváku a venku začala poprchávat."Skvělé, lepší počasí být fakt nemohlo"povzdychla jsem si.Sedla jsem si na sedačku a dívala se, jak venku čím dál více prší.V tom se otevřeli dveře, kterými se jde do garáže."To by šlo Ricku, detektor pohybu funguje"řekl nadšeně taťka."To jo, funguje úžasně".Potom mě uviděli."Ahoj co děláš"řekl taťka."Teď jsem přišla a sleduji jaké je venku šílené počasí"."Řekl bych, že zapnu televizi, ale bohužel to nepůjde"řekl Rick.Šli si pověsit bundy na chodbu a mě mezitím rozbolela šíleně hlava."Co...co to je"zašeptala jsem.A chytla se za hlavu.Taťka s Rickem se vrátili do obýváku."Cary si v pořádku"přiběhl ke mě Rick."Jo, jenom mě strašně rozbolela hlava"."Pojď, mám jednu super techniku která ti jistě pomůže"řekl Rick."Johne, hned přijdu"."V pohodě"řekl taťka.

Rick mě zavedl do pokoje."Opatrně si lehni"."Dobře a co máš v plánu"protože mě ta hlava fakt bolela.Víš jak jsou Indiánské písničky, třeba na ty píšťalky"."Ano vím, já jsem se to pokoušela ještě před apokalypsou najít na internetu.Ale nic, velmi se mi to líbí"řekla jsem."Vážně, tak to je super.Protože mám v mobilu čtyř hodinovou Indiánskou meditační hudbu".Udiveně jsem se na něj podívala.Rick si vytáhl mobil a zapíchl do něj sluchátka."Teď nic nedělej, jenom lež a poslouchej"."Já se ale musím za chvíli podívat na holky"."Ne, to je v pořádku, já a tvůj táta to zařídíme, užij si to"a zavřel dveře.Já jsem si lehla, dala si sluchátka do uší a zapnula hudbu.Úplně jsem se uvolnila, bylo to něco úžasného, měla jsem pocit, že jsem někde v lese a ležím v měkoučkém mechu.Tuhle hudbu jsem hledala dlouho a teď jsem ji slyšela.Byla to nádhera.Asi dvě hodiny jsem poslouchala hudbu.Potom do pokoje vstoupil Rick, aniž bych o tom věděla.Pak jsem ucítila jak mě chytil za ruku.Pořád jsem nic nedělala, byla jsem úplně uvolněná.Potom se mnou jemně zatřásl.Otevřela jsem oči a sundala si sluchátka."Ty ses do toho teda ponořila"zasmál se."To teda, však to je něco nádherného ta hudba"."A co hlava"."Na to jsem zapomněla, už nebolí"usmála jsem se."Co holky, byl si u nich"."Jo byl,všechno je v pořádku.S tvým tátou jsme si daly poker"."Néé, už to zase vytáhl a donutil tě k tomu".Rick se zasmál."On mě nedonutil, já jsem šel dobrovolně"."No super, ale hlavně že se bavíte".V tom taťka vešel do pokoje."Ricku tady máš zbraň a Cary ty jdi za holkami"."Co se děje"řekla jsem.

Konec dvanácté části.

Místo obrázku písničky, které poslouchala Cary.

Invaze (Apokalypsa si pro nás přišla)Kde žijí příběhy. Začni objevovat