Invaze (Apokalypsa si pro nás přišla)

Část 22.Vzpomínka na mámu.

Cary

Když jsem se ráno probudila, byla jsem v Rickovém objetí a hezky se na mě usmíval."Ahoj krásko"řekl klidným hlasem."Ahoj zlato.Už si vzhůru dlouho"zeptala jsem se."Jenom chvíli, nemohl jsem usnout, tak jsem se na tebe díval.Vypadáš tak uvolněně, když spíš".Usmála jsem se a políbili jsme se."Dneska je venku moc hezky, jestli budeš chtít, tak můžeme jít potom trénovat"řekl Rick."Jo jasně a vojáci jsou tady"zeptala jsem se."Jo, zůstali tady, kdyby náhodou něco.Už to tady není tak bezpečné, jako dříve"."Jo, to máš pravdu.Asi budeme pomalu vstávat"řekla jsem.Ale Rick mě omotal rukou a stáhl zpátky k sobě."Ještě chvilku"řekl a usmál se.Zasmála jsem se."No tak dobře, co bych pro tebe neudělala"řekla jsem a usmála se.Přitulila jsem se k Rickovi a povídali jsme si."Ricku".Ano"řekl se zavřenýma očima."Nikdy bych nečekala, že tohle řeknu, ale asi by jsme měly jít do tábora.Nechci riskovat, další přestřelku".Otevřel oči a podíval se na mě."Myslel jsem si, že to řekneš.Já jsem taky o tom přemýšlel.Stačí říct vojákům a oni nás zavezou.Tvůj taťka s tím bude souhlasit a holky se přidají k nám"řekl a usmál se."Takže pokud chceš, stačí říct"posadil se a objal mě."Děkuji.Ale abych řekla pravdu, tak je to docela těžké rozhodnutí.Tady jsem vyrůstala a není to lehké opustit.Ale tábor je lepší pro naše bezpečí"."To je dobré rozhodnutí Cary".Usmála jsem se.

Když jsem Ricka chytla za ruku, všimla jsem si, že má na obou rukách čerstvě zacelené šrámy.Zarazila jsem se."Ricku co to máš na rukách"."Co myslíš"."Ty čerstvě zacelené rány"."To nic Cary"řekl nejistě."Ricku, mě to můžeš říct".Podíval se na mě a na chvíli se odmlčel."Když si byla v komatu, měl jsem pořád v sobě velký vztek.Za to co ti udělal ten parchant.Šel jsem na verandu (z které máme spíše bojovou tělocvičnu) a začal jsem boxovat do pytle velkou silou.Nevím ani jak dlouho jsem do něho mlátil.Ale čím více ran, tím ze mě vztek vyprchával.Všiml jsem si, že mám ruce krvavé, ale mlátil jsem dál.Potom přišla Catherine a zvýšeným hlasem na mě zakřičela ať přestanu a chytla mě za ruce.Ošetřila mi to a chvíli jsem si sní povídal.A to je vše"řekl a pousmál se."Ricku"řekla jsem smutně a dala mu pusu.Dal mi pusu do vlasů."Tak půjdeme dolů za ostatníma"řekl a vstal z postele."Jo máš pravdu"šla jsem se učesat.Sešla jsem dolů a sedla si do kuchyně."Ahoj"řekli holky.Ostatní byly v obýváku.Chvíli jsem si s holkami povídala a potom jsem se šla převléct do cvičebních věcí.Vlasy jsem si dala do culíku a oblékla jsem si černé leginy a šedou mikinu.Vyšla jsem na verandu.

"Tak co Ricku, připraven dostat nakládačku"řekla jsem vtipně."Oooo, tak dobře"řekl pobaveně.Po takové době trénování, jsme uměli s Rickem chvaty, jaké kromě vojáků snad nikdo neumí.Nechci se vychloubat.Ale v takové době musíte být připravení na cokoliv.Stouply jsme si s Rickem na proti sobě.Dívaly jsme se do očí.Mrkal jsem a spustil se boj.Oba jsme spíše používali nohy.Každý se vyhýbal ráně druhého.Máme to s Rickem tak, on je rychlý a já ohebná.Už jsem ho skoro měla na zemi, jenže mě chytl a převalil na zem.Nevím jak, ale podařilo se mi dostat zpátky na nohy.Pak jsem velkou rychlostí použila nohy.Dvěma ranami jsem Ricka dostala na zem.Jednou jsem ho kopla do nohy a toho dostala na kolena a pak jsem ho kopla ještě jednou a ležel na zemi."Uuuu"vydal ze sebe."To bolí"zachraptěl"ale to už řekl schválně, aby mě rozesmál.Začala jsem se smát.Uklonila jsem se a podala mu ruku.Rick se vytáhl."Tak tohle bylo super Cary"usmál se Rick."Děkuji, ani nevím jak jsem to udělala"políbila jsem Ricka.Podívali jsme se ke dveřím, které jsou prosklené.Všichni za nimi stáli a tleskali.Usmála jsem se a kývla na mě.Asi dvacet minut jsme ještě trénovaly, ale jenom na terče a nebo na boxovací pytle.Pak jsem se šla převléct a Rick šel na chvíli za ostatníma dolů.

Já jsem si lehla do postele a dívala se do stropu.Pak jsem se podívala, ke skříni.Uviděla jsem kousek čela.Stoupla jsem si a otevřela skříň.Usmála jsem se a sebrala čelo se smyčcem.Sedla jsem si na židli a vydechla.A začala jsem hrát.Zase se mě zmocňoval úžasný pocit.Chvíli jsem hrála jenom pomalu a potom jsem začala rychleji.Když hrajete po takové době, úplně vás to dostane, když slyšíte ten zvuk.Nevím jak dlouho jsem hrála, ale nemohla jsem přestat.Na jakou písničku jsem si vzpomněla, tak  jsem ji zahrála.Do levé ruky, se mi zařezávaly struny a pravou jsem volně jezdila se smyčcem.A když jsem dohrála podívala jsem se nahoru."Děkuji mami"zašeptala jsem.Ozvalo se tleskání.Trochu jsem sebou cukla.Otočila jsem se a u dveří stál Rick."To bylo nádherné Cary"."Děkuji"usmála jsem se."Co by si řekla, kdyby jsme dali duo"mrkl na mě."Opravdu"řekla jsem nejistě."Ano"."Ale já jsem dlouho nehrála"."To nevadí a teď ti to šlo dobře"usmál se."Tak dobře, já začnu a ty se přidáš, jako u toho táboráku"."Dobře".Rick začal pomalu hrát a potom trošku zrychlil.Já jsem udělala to samé.Potom začal i zpívat.Zahráli jsme si dvě písničky."Hraješ vážně moc hezky Cary"."Ty taky Ricku.Jestli ti to nebude vadit, tak půjdu na chvíli ven"."Jasně, že nebude.Já si ještě chvíli zahraju a přijdu za tebou."Dobře"políbili jsme se a já šla do ložnice.

Našla jsem mámin medailonek, ve kterém je její fotka.Potom jsem šla ven a stoupla si k hrobu, kde je pohřbená máma.Otevřela jsem medailonek a dívala se na hrob.Taťka zasadil na mámin hrob červené růže.Venku bylo ještě teplo, ptáčky zpívali a z růžemi to hýbalo ze strany na stranu.Medailonek jsem otvírala a zavírala."Ty si ji viděla, že ano"řekl taťka za mnou."Cože"."Že si ji viděla, mámu"přišel ke mě blíže."Jo, viděla.Když jsem byla v komatu".Taťka se usmál."Jak vypadá"řekl taťka."Vypadá dobře, je s námi pořád a má nás ráda".Taťka se usmál a dal mi ruku kolem ramen."To je dobře Cary, to je dobře.Začala si zase hrát na čelo, že"zeptal se."Ano, řekla jsem si, že bych zase mohla začít hrát"."To bylo dobré rozhodnutí".Chvíli jsme se dívali na hrob."Tati, jsou všichni v obýváku"."Jo jsou, proč, děje se něco"."Pojď se mnou, chci vám něco říct".Vstoupily jsme do obýváku a řekla jsem, že chci něco říct."S Rickem jsem se domluvila, že by bylo nejlepší, kdybychom jely do tábora.Budeme tam v bezpečí, tady je to moc nebezpečné".Taťka se usmál a kývl.Ostatní se taky usmáli."Když to takhle chceš Cary"řekl seržant Chris."Tak zítra můžeme vyjet, z balte si co potřebujete.A kdyby něco, pro ostatní věci se můžeme kdykoliv vrátit"řekl seržant."Děkuji".

Už byla skoro tma a dnes bylo jasno.Hvězdy nádherně svítili a já šla na bálkon, který je docela dlouhý.Takže s něj můžete pozorovat krásně hvězdy.Opřela jsem si ruce na zábradlí a dívala se nahoru."Je to hezký výhled"slyšela jsem za sebou Ricka."Jo to je"a stále jsem se dívala na oblohu."Rick mě objal a společně jsme pozorovali hvězdy, chvílemi nějaká spadla.S Rickem jsem si povídala o všech možných věcech.Vzpomínali jsme na Rickovi pády.U toho jsme se šíleně smály."Vzpomínáš si, když jsme byly na Little Mountain a zrovna bylo hodně sněhu a já uklouzl a padal jsem skoro až dolů"."Jo to si pamatuju, na to se nedá zapomenout"řekla jsem."Ale nejlepší bylo, když si lezl ke mě na balkon.To si my říkal, když jsem byla v komatu.Dal si mi kytaru a uklouzl si a spadl si dolů.Taťka šel pro něco do auta a ty si tam ležel jak přibitý.Kdyby ses viděl, jak si tam ležel.Slyšela jsem jenom jak si ze sebe vydal chraptění a potom si zadržoval smích.Měl si štěstí, že si ležel za tím keřem.Já jsem se tady smála"."Jo to bylo dobré Cary".Ještě chvíli jsme sledovali hvězdy.Ale také, nešlo přehlídnout mimozemskou loď.Která stála na místě už dlouho.S Rickem jsem šla zpátky do pokoje a lehli jsme si.Objal mě."Takže zítra do tábora"řekl."Jo zítra do tábora, bude to tak lepší"řekla jsem."Jo, rozhodla ses správně Cary"."Jo, tam budeme v bezpečí"řekla jsem.S Rickem jsme se políbili a já za chvíli usnula. 

Konec dvacáté druhé části. :)