Část 18.Prosím neodcházej.

104 9 0
                                    

Rick

"Rychle, rychle"naléhal jsem."Snažím se, ale tohle auto moc nejede"volal s předu John.Seržant si nabil zbraň a podíval se na mě."Neboj dojedeme tam včas"usmál se seržant."Jistě"odpověděl jsem.Seržant, musí být velmi nabitý energií.Teď může zabít toho, kdo mu zabil kamaráda.Ale klidný budu, až tam dojedeme první.Hned jak jsme vjeli do města, jsem pevně chytil zbraň."Jeď jeď"mluvil John na auto.Už jsme se blížili k domu, všude byl klid."Díky bohu, jsme tady první"řekl jsem a oddechl si."Ale musíme je varovat"řekl seržant.

O deset minut dříve

Cary

Povídala jsem si se zdravotníkem Nickem a s taťkou.Vojín Jack, byl venku, kdyby náhodou."Neměli by už být zpátky"řekla jsem."To víš, jestli seržant ukazuje Rickovi celý tábor, tak to chvíli potrvá"usmál se Nick.Kývla jsem.V tom do domu vstoupil Jack."Tak, teď, jestli se někdo přiblíží k domu, ten kdo tady bude nezvaný, tak vybouchne.K domu jsem rozmístil, výbušniny.Stačí aby na mě někdo šlápl a bum"zasmál se."To je dobrý, aspoň jsme opevněni"řekla jsem."Jacku, ty si měl být spíš pyrotechnik"zasmál se taťka."Já ne, zas takoví bombař nejsem"mrkl na taťku.Za chvíli jsme uslyšeli přijíždět auto.Usmála jsem se."Tak už je tady máme"řekl Nick.Nick je takový klidný člověk, nic ho jenom tak nerozhodí a umí lidi uklidnit.Nedivím se, že je zdravotník.

Vyšla jsem před dům.Hammer zastavil tak, že zablokoval cestu.Hodila jsem nechápavý pohled.Všichni s Hammeru rychle vyskočili.Uviděla jsem Ricka."Cary, schovej se"volal."Cože, proč"."Schovej se, rychle"za křičel.Najednou kolem mě prosvištěla kulka.Rychle jsem sebou cukla.Neváhala jsem a utíkala k Hammeru, rychle jsem za něj skočila."Kdo to střílí"řekla jsem vyděšeně."Deset rytířů"řekl se předu seržant, který střílel s poza kapoty.Taťka, Nick a Jack, začali střílet z oken.Měli jsme výhodu, ale víme co umí.Viděly jsme, jak opatrně jdou pět na jedné straně a dalších pět na druhé.Pomalu se sunuli u starých plotů.Jack z okna mával ať přestaneme střílet."Cože, on se zbláznil"řekl seržant.Ale mě došlo, co tím Jack myslí."Seržante, Ricku, Johne, věřte mu"usmála jsem se."Tak dobře"přestali střílet."A být vámi, tak si zacpu uši"mrkla jsem.Nechápavě se na sebe podívali a zakryli si uši.Musela jsem se zasmát, když jsem viděla, jak se zmateně po sobě dívají a mají zacpané uši.Čtyři z nich přebíhali cestu.Když byly uprostřed, ozvala se rána a oslnivá exploze.Viděly jsme, jak všichni čtyři zmizeli.Seržant se šťastně podíval."Jůůůů, ti byly šťavnatí"řekl vtipně seržant."Tak, je jich šest"řek Rick."Kryte mě"řekl seržant.Vytáhl si nůž a skočil přes kapotu.Začaly jsme střílet.Dva červení, byly už skoro u nás.Právě na ty se seržant vrhl.Málem jsme údivem přestali střílet.Seržant před prvního skočil a než se červený stihl vzpamatovat, tak mu seržant velkou rychlostí odhodil zbraň.Dal mu ránu a nožem ho dvakrát bodl.To samé udělal i druhému, až na to, že ho podkopl.A velkou rychlostí, se vrátil zpátky."Jsem ještě pořád ve formě"zasmál se.Pořád jsme se na něj dívaly."No co, byly blízko, tak jsem je musel zneškodnit"mrkl na nás.Čekaly jsme, že se budou stahovat.Ale pořád bojovali.My jsem také stříleli.Další ho zastřelil taťka a Jack.Už jsme je skoro měly.Vítěství se už blížilo.Červený vystřelil a málem trefil taťku.Využila jsem situace, když odhalil svoji pozici.Dvěma výstřely, jsem ho zastřelila.Modrý poručík se rozhlédl.Když viděl, že jsou všichni mrtví, nevzdal se a chtěl vystřelit.Ale já byla rychlejší.Poručík se skácel k zemi."Hezká trefa Cary"usmál se seržant."Děkuji".

Stoupli jsme si a šli všichni před dům.Museli jsme se ujistit, že jsou všichni v pořádku."Tati, jsou holky v pořádku"zeptala jsem se."Ano Cary, schovali se nahoru do pokoje"."To je dobře".Otočila jsem se a podívala se na Ricka.Hned jsem ho objala."Měl jsem o tebe velký strach Cary.Štěstí bylo, že jsme přijeli první"řekl klidně Rick."To ano.Už jsem se nemohla dočkat, až přijedeš".Dlouze jsme se políbily."Půjdu za seržantem.Chvíli jsme kontrolovali munici a prohlíželi mrtvé."Počkat"řekl nahlas a nevěřícně seržant."Co se děje"řek Rick."Jeden chybí"řekl seržant a sahal si po pouzdře kde měl zbraň."Cože"řekl Rick."Myslíte si, že nás zabijete, aniž by jsme někoho nestřelili"ozvalo se s druhé strany cesty.Otočila jsem se a uviděla poručíka, jak kulhá.Chtěla jsem vystřelit, ale on byl rychlejší.Ucítila jsem pronikavou bolest v břiše.Pustila jsem M16 a podívala se na Ricka."Ricku"zašeptala jsem.A potom jsem spadla a zem."Neeeeee"zakřičel Rick."Ty jeden hajzle"zuřil vzteky Rick.A rozběhl se proti poručíkovi.Byla jsem při vědomí, rukou jsem si držela ránu, ze které mi tekla krev.Poručík neměl masku.Byl to starší muž a vypadal děsivě.Když se Rick na něj rozběhl, jenom se usmál a namířil na Ricka zbraň.Ale neměl v ní ani jeden náboj.Úsměv mu z tváře zmizel."Teď tě zabiju"zakřičel Rick.To co udělal s poručíkem, by nechtěl nikdo zažít.Pořádně mu vrazil dvakrát do obličeje pěstí.Pak mu kolenem vrazil několikrát do břicha.Zlomil mu ruku a mlátil ho do zad.Poručík se sotva držel na nohou.Rick poručíka zezadu chytil a o kapotu nějakého starého auto, ho začal mlátit do tváře."Ty...(rána) si....(rána) největší....(rána) parchant"zakřičel Rick(a rána).Poručík se kymácel.Rick chytil dvě zbraně a jednu hodil seržantovi."Tady máme oba dva pomstu seržante"řekl Rick.Seržant kývl a každý z nich napálil do poručíka jeden zásobník.Ten se skácel k zemi a byl mrtví.Chtěla jsem se zasmát, ale místo toho jsem se pouze usmála.

"Cary Cary"přiběhl ke mě Rick a Nick s Johnem.Seržant ostatní odvedl do domu."Ri....Ricku"vydala jsem ze sebe."Ne, nemluv, jenom dýchej ano"usmál se a přitom mu stékali slzy.Rozepnuli mi košili a dali mi stranou, moji zakrvácenou ruku."Cary, podívej se do mé baterky"řekl Nick a rozsvítil malou baterku."Není v šoku, to je dobře"řekl Nick."Potřebuje hned ošetřit Nicku"řekl naléhavě John."Tak ji zavezeme do tábora"řekl Rick."Ne Ricku, tu cestu by nezvládla"řekl Nick a zamyšleně se díval.Rick mě držel za ruku.A John mi dával nějaké léky."Musíme to udělat v domě"řekl Nick a podíval se na oba."Tak jo"řekl John.Rick mě chytil do náruče a pomalu se mnou šel dovnitř."Musíš vydržet Cary, já ti věřím"řekl Rick."Ne....neboj"řekla jsem."Udělejte místo na stole"zavolal Nick.Seržant hned dal věci v obýváku ze stolu pryč.Rick mě opatrně položil.Nick s Johnem si donesli lékařský materiál.Rick si ke mě sedl a držel mě za ruku a hladil po vlasech.Usmála jsem se na něj.Hned v tom jsem ucítila bolest.Trochu jsem zakřičela."Už musíme začít"řekl naléhavě Nick."Už jdu"řekl John.Viděla jsem Ricka a hned potom jsem omdlela.Nevím jak dlouho jsem byla v bezvědomí.Ale jak jsem se probudila, cukla jsem sebou a trochu zasténala.Ležela jsem pořád na stole."Už je vzhůru" řekl Rick.Nevnímala jsem co se kolem mě děje, byla jsem slabá.Hned ke mě přišly lékaři.Nick mi zase svítil do očí."Potřebuje odpočinek"řekl Nick.Rick mě opatrně chytil a zanesl do pokoje.Moje postel za chvíli vypadala, jako nemocniční postel.John s Nickem, mě napojili na různé věci.Nebyla jsem schopná mluvit.Ani sledovat dlouhou chvíli okolí.Slyšela jsem za dveřmi Ricka, jak si povídá s Nickem."Jak je na tom Nicku"."Ricku, řeknu ti pravdu.Nevím jestli to přežije.Má štěstí, že kulka prošla skrz na skrz.Ale pořád to není jisté.Pokud vám to nebude vadit, tak tady všichni čtyři přespíme"."Ne vůbec to nebude vadit, ještě že vás tady máme"řekl Rick."Ale neboj Ricku, budeme dělat vše proto, aby se uzdravila"."Já vím".Potom do pokoje přišel Rick."Cary, si při vědomí".Kývla jsem hlavou."Neboj, brzy se uzdravíš"chytil mě za ruku a pohladil po vlasech."Neopustím tě Cary, budu tady s tebou, dokud se nezdravíš"usmál se hladil mě po ruce."Mám tě ráda Ricku"zašeptala jsem.Usmál se a dal mi pusu na čelo.

Konec osmnácté části. :)

Invaze (Apokalypsa si pro nás přišla)Kde žijí příběhy. Začni objevovat