Invaze (Apokalypsa si pro nás přišla)

Část 34.Menší plánování.

Cary

Bylo asi 02:40, od ty doby jsem nemohla usnout.Přemýšlela jsem o tom, co my řekla Tess. Pořád mi to nešlo do hlavy, že já jsem ten, kdo všechny může zachránit. A dokonce jsem u lidí z hor legenda a která je ještě k tomu zkutečná. Ale už pomalu vymýšlím plán. Ale plán by nebyl ani tak potřeba, kdyby jsme věděli kde mají základnu.Napadlo mě, když mají lidskou podobu, tak mohli obsadit nějakou z vojenských základen.Ale to by věděli, že je brzy objevíme.Bylo toho na mě trochu moc. Tohle je vlastně poslední noc, co tady spíme.Štve mě, že se nám nepodařilo uzavřít spojenectví. Takový lidé, by nás podpořili a měly bychom výhodu, ale co se dá dělat, aspoň jsme získali nové přátele."Nemůžeš usnout"zašeptala ospale Chloe a protáhla se."Ne, tak přemýšlím"."O tom co ti řekla Tess"."Jo, pořád mi to nejde do hlavy"."Tak zkus usnout a ráno si o tom můžeme promluvit"usmála se."Tak jo".Chloe se otočila na druhou stranu a zase spala.Ještě chvilku jsem nad tím bádala. I kdybychom objevili jejich základnu, museli by jsme to nějak udělat. Protože ji budou mít určitě dobře hlídanou. Ale i tak se potřebuju pomstít, už kvůli mámě. Na chvíli se mě zmocnil vztek. Zatnula jsem pěsti."Oni za to zaplatí mami"zašeptala jsem.Potom jsem se otočila a nevím ani jak, ale podařilo se mi usnout.

Když jsem se ráno probudila, Chloe nebyla v posteli.Promnula jsem si oči a sedla si na postel."Už si vzhůru"řekla Chloe a právě vyšla z koupelny."Jo a překvapeně, se cítím vyspaná".Potom, co jsem se upravila, jsem se najedla a s Chloe jsem zůstala sedět, u stolu."A na co si přišla, během přemýšlení"."Abych pravdu řekla, tak na nic. Nemohla jsem prostě usnout, tak jsem přemýšlela o všem možným"."Ale jestli ty jsi ten člověk, který nás povede, tak já budu stát při tobě v čele"mrkla."To ráda slyším"usmála jsem se."Promiň, ale jestli to nebude vadit, tak já ještě půjdu za Kanem"."Dobře, jen jdi"."Nevadí ti to"podívala se starostlivě."Ne, je to tvůj kluk, jen běž"mrkla jsem."Tak jo, zatím ahoj Cary"."Ahoj Chloe".Zůstala jsem chvíli sedět a pak jsem chtěla jít vyčistit zbraň, ale vždyť nám je sebrali, tak jsem se šla projít.

Cestou jsem si sedla ven před hlavní vchod. A dívala jsem se, jak lidé diskutují, prodávají si věci, vojáci opravují zbraně a mladí kluci se učí chvaty.Je to zajímavé, že i děti se musí učit tomu, aby přežili.Myslela jsem stále na lidi v našem táboře.Co dělají, pořád dokola."Ahoj Cary"sedla si vedle mě Tess."Ahoj Tess"."Copak, kde máš Chloe....oh pardon, já si to neuvědomila"zasmáli jsme se."Mlha už pomalu ustupuje, tak budete mít bezpečnou cestu"."To ráda slyším"."A Cary, až půjdete zpátky lesem, tak se nikde nezdržujte, všude se to hemží kousavci"."Neboj se, půjdeme jak nejrychleji to půjde"kývla jsem."A doufám, že se zase brzy setkáme"řekla Tess."Jistě, musíme to nějak zařídit, aby jsme se scházeli dál"."Víš Cary, tady chce každý pomstu, když se tady tak díváš na lidi, každý má v hlavě pomstu. Protože každý jsme ztratili někoho blízkého. A té pomsty se nám taky dostane.Proto tady trénujeme mladé kluky.Každý musí být připraven"."To si řekla dobře"."Chtěla bych vidět váš tábor"."Jo, tam by se ti líbilo, taky tam máme milé lidi. Nejsme ani moc rozdílní".To věřím"řekla Tess.

Chloe

Seděla jsem s Kanem na našem místě."Mlha už pomalu mizí"řekla jsem."Jo, kdyby tam ale nepochodovali kousavci, tak bych tam i někdy chodil"zasmál se."To se ti ani nedivím, lesy jsou nejlepší, já a Cary, jsme les, který byl u našeho města, jsme znali jako naše boty.Taky nám to pomohlo najít Cary.Vyprávěla jsem Kanovi, jak jsme hledali Catherine s Cary."To si vážně dobrá i její taťka. Všechny jste zabili"zeptal se."Ano, oni by taky neváhali"."To máš pravdu.Musíte být opatrné, až půjdete přes lesy, kousavci jsou všude"."Neboj a když na nějakého narazíme, tak ho zastřelíme"zasmála jsem se."To rád slyším"."Ale je to zajímavé, jak se zničehonic ty kousavci vynořili"."Jo, taky nás to zaskočilo, ještě když je máme hned pod sebou.Ale nenapáchají tolik škody, co mimozemšťané"."Jo, ale oni jsou víc děsivější"pokývala jsem vtipně na Kane a pak jsme se zasmáli."Víš s kým by sis rozuměl, s klukem od Cary. Taky hraje na kytaru a je velmi milí"."Vážně, tak to bych si s ním chtěl zahrát, to by mi udělalo radost"."Tak až se někdy setkáme, tak se můžete seznámit. Věřím, že vy dva by jste si určitě rozuměli"."Tak teď chci spojenectví ještě víc"."Neboj, nějak to musíme zařídit"řekla jsem."Jo a Chloe, všiml jsem si tvé zbraně, ty asi máš v oblibě Henry 1860"."To si teda uhodl. Já s tou zbraní chodím všude, dobře se mi s ní střílí a nosí mi štěstí"pokrčila jsem rameny."To je super, dnes už moc lidí neuvidíš, kdo má u sebe tuhle zbraň"."Tak aspoň jsem VIP"zasmáli jsme se."Když uslyšíš vystřeli z Henri 1860, víš, že jsem to já"."Ale to je vlastně pravda, tak tě dobře rozeznám".Políbili jsme se."Kane a jste si jistí, že mimozemšťané neví, kde je váš tábor"."Ne, nikdy se ani nepřiblížili, ani jsme nespatřili žádného v blízkosti lesů"."To máte dobrý"řekla jsem."Počkej, oni o vašem táboře vědí"překvapeně se na mě podíval."Jo, vypadá to tak. Ale máme tábor velmi dobře hlídaný, takže musí vědět, že by to měli marné"."Tak aspoň, že tábor dobře hlídají"."Jo"."Ale byla bych asi raději tady, vy jste ukryti pěkně v horách"."Já jsem si to taky tak přál, v horách máš velkou výhodu, ještě když znáš každé místo".Málem jsem Kaneovi chtěla říct, co je Cary zač, ale Tess a ani Cary, mi neřekli aby jsem to Kaneovi řekla.Ale věřím, že by to nikomu neřekl, ale až to budou chtít."Kane, asi už pomalu půjdeme, je sice teprve odpoledne, ale večer jsem ještě můžeme jít"."Dobře"usmál se."Tak pojďme"podal mi ruku".

Cary

Mluvila jsem s Tess skoro dvě hodiny."Tess, když by šli tví vojáci do boje, ty by si jim nechala meče"zeptala jsem se."Ne, to by byla smrt, když by jsme jim šli dobýt jejich základnu, tak by si sebrali všichni zbraně. Meče by měly jenom pro případ nouze"."Tak to jo, protože teď mě to tak napadlo. Jako oni to umějí s meči fakt dobře, ale lepší by bylo kdyby měly ty zbraně"řekla jsem."Ano, však s tím počítám"."Super"."A už jdou naši milenci"řekla Tess."Asi se jdou najíst, nepůjdeme taky"zeptala jsem se."Jo, máš pravdu, potom můžeme pokračovat v debatě.Došli k nám Kane s Chloe."Tak co"řekla Chloe."Všechno v pořádku, sedíme tady asi dvě hodiny a povídáme si"usmála jsem se."To máte skoro jako my, taky jsme seděli a povídali si"řekla Chloe."Povídali si jojo"řekla se srandy Tess.Kane hned zareagoval, ale věděl, že ho Tess, jenom škádlí."Co tím myslíš"pousmál se."Nic, no že nic Cary"ukázala na mě."Ne, nic tím nemyslela, ne nic"zavrtěla jsem hlavou a měla co dělat, abych se nesmála."Vy dvě spolu trávíte moc času"řekla Chloe."Souhlas"řekl kane."Ale no tak bratře, přece víš, že si z vás děláme srandu"."Jo vím, ale vy jste teda"zasmáli se."My víme, aspoň si s Tess rozumíme"řekla jsem."Půjdete se s námi najíst"zeptala se Chloe."Jasně, pokud to nebude vadit. Taky jsme chtěli jít"řekla Tess."Tak jo, můžeme"řekla Chloe."Jdeme za vámi"řekla jsem.

Konec 34 části. :)

Na obrázku Chloe s Blond vlasy. :)

Omlouvám se, že se tady jen povídalo, ale příště bude víc akčnější. :)