Nevinná

Seznámení

Sbalila jsem si všechny věci, které mi zbyly, jelikož Suzi dbala na to, aby po mně v pokoji a vlastně i v celém zařízení nic nezůstalo. Z celého setkání jsem byla nervózní už od samého rána. Břicho mi nejspíš plnilo nespočet motýlků, protože lechtání v této oblasti, stále nepřestávalo. Každý nerv v mém těle byl napnutý jako kvalitní kšandy a hlavou se míhaly mraky myšlenek.

Nastoupila jsem do luxusního černého lamborghini, které čekalo na mě. Na sedadle řidiče seděl manžel naší milované paní ředitelky, který narozdíl od ní byl napuštěný milou povahou, přičemž ho docela lituji, že sdílí jeden dům a dokonce i pokoj s takovou ježibabou.

,,Tak co slečno, jste nervózní?", pronesl s úsměvem na tváři a nastartoval motor.

,,Jako sáňky v létě", úsměv jsem mu oplatila a dál už jen vnímala prostředí míhající se za zavřeným okýnkem.

Když jsme dojeli do pustiny, kde se nenacházely žadné baráky, jen jedno auto stojící u velkého tmavého houští, řidič mi nařídil, abych vystoupila. Poslechla jsem ho a s menším strachem si stoupla k velkému stromu. Naposledy jsem mu zamávala na rozloučenou a dál si nervózně pohrávala se svými prsty.

Najednou mě někdo zezadu chytl za obě dvě ruce. Cítila jsem jeho dech na mém krku, který mi způsoboval mráz přijíždějící po zádech. Chtěla jsem se otočit a zjistit kdo to je, ale nešlo to, protože jeho stisk byl moc pevný na to, abych se mu mohla vzepřít. Veškerou nervozitu vystřídal strach, co nastane dál.

Stejným způsobem mě dovedl k autu, kde jsem si sedla na místo spolujezdce a konečně ho spatřila. Hlavou mi běžela jen jedna a ta samá otázka, jestli je to opravdu ten, co mě adoptoval.

,,Celkem neobvyklé přivítání, nemyslíš?" přerušila jsem celé trapné ticho a přehodila si nohu přes nohu. Asi ho to celé zaskočilo, protože se na mě otočil.

Mohlo mu být tak sotva devatenáct. Jeho havraní vlasy mu jemně padaly do velkých, šedo modrých očí. Hruď mu zakrývalo bílé tričko, které zvýrazňovalo vypracované břišní svaly. Sladkou tečkou se staly černo šedé džíny a černé, plátěné tenisky značky converse.

,,To teď bude panovat tichá domácnost?" po celém autě se rozlehl můj smích, ale jemu to asi moc vtipné nepřišlo.

,,Ukecaná" na mou otázku mi odpověděl jen jediným slůvkem a ani mi nevěnoval krátký pohled.

,,To víš, holka z děcáku," odpověděla jsem mu a provokativně se ušklíbla.

,,Ale teď už nejsi holka z děcáku Kathrin, teď jsi moje," ďábelsky se usmál, čímž ve mně vyvolal vlnu strachu, ale nic jsem na sobě nedala znát.

,,Znáš moje jméno, ale já tvoje ne," podařilo se mi skrýt ten velký strach, který ve mně proudil pod masku zvědavosti.

,,Dylan," prohrábl si své černé vlasy a dál se věnoval řízení.

Radši jsem už nic neřekla jen seděla a sledovala směr jízdy, nehodlám si zadělat na nějaký další problém, v děcáku jich bylo dost.