Nevinná

Dylan

Uklidnila jsem se a sešla ze schodů dolů. Kyž jsem vešla do obýváku, umožnilse mi výhled na Dylan rozvalujícího se na gauči. Radši jsem si sedla na druhý konec sedačky a odvážila se ho na něco zeptat.

„Dylane? Kolik ti vlastně je?"
„ Sedmnáct" řekl s klidem a ani se na mě nepodíval.
„Cože, sedmnáct? Tak jak to, že sis mě mohl "adoptovat"? můj hlas zněl tak trochu vyděšeně, protože celá má maličkost byla v šoku.
„Protože to je všechno podplacený a zfalšovaný, nejsi jediná zlato" jedním okem na mě mrkl a své nohy položil na malý stoleček.
,,A proč zrovna adopce?" mé vyděšení neupadalo.
„ Protože je to lepší než únos, nemyslíš?" zasmál se a už chtěl odejít, ale já pokračovala v pokládání zvídavých otázek.

,,A jak to, že jsi tak bohatý? Nemyslím si, že by jsi nějak těžce makal".
Dylan se lehce zasmál a řekl:,, Rodiče vlastní několik velkých firem".

Chtěla jsem se ještě na něco zeptat, ale přerušil mě svým hlasem.
„Tak to by stačilo, už toho víš víc než dost, jdu pryč, budeš tu chvíli sama, ale nesnaž se utéct, protože se ti to stejně nepovede." zašklebil se na mě a zamířil pro něco do kuchyně.

Seděla jsem tam jako neviňátko co čeká na popravu.

Dylan si vzal jogurt a vracel se zpátky mým směrem. Zastavil se uprostřed místnosti a věnoval mi zvláštní pohled, ze kterého jsme nemohla nic vyčíst.

,,Kathrin, dojdi se nahoru převléct a trochu upravit, chci tě představit na jedné párty. Nevěděl jsem jestli budeš mít sebou nějaké oblečení tak jsem ti něco připravil, máš to v koupelně" jeho pohlad se náhle změnil, daroval mi poslední úsměv a chystal se odejít.
,,Ty mě chceš představovat? A jako co prosím tě, jako tvoji sexuální otrokyni?" mé oči se tak vykulily, div nevypadly z důlků.
,, Prosím tě nevyváděj tolik, vždyť se ještě ani nic nestalo." odvětil se smíchem, jako by se nic nestalo.
„Dylane odpověz mi na otázku sakra, na něco jsem se tě ptala!" začala jsem na něj křičet z plných plic.

Nestihla jsem říct nic víc, protože mi okamžitě přiletěla facka, o něco větší než minule.Bolestivě jsem se chytla za tvář a poslušně poslouchala Dylana co mi říká.
„Na tohle si nezvykej holčičko. Jdi se umýt a za půl hodiny přijď" okamžitě se otočil na patě a odešel z místnosti.

Prosklenými dveřmi jsem vešla dovnitř velké koupelny. Uprostřed se nacházela vana, kousek dál stála vířivka, na proti sauna a hned vedle dveří obrovské zrcadlo s umyvadlem.

Napustila jsem si vanu, dala tam pěnu a začala relaxovat.

Nikam se mi nechtělo a tak jsem si místo černých krajkových šatů (které mi Dylan připravil) vzala pyžamo. Ano svoje staré pyžamo s Mickey Mousem ušpiněné od čokolády.

Seběhla jsem po schodech dolů a těšila se na Dylanovu reakci, ta ale byla jiná než jsem předpokládala. Přišel ke mně a vlepil mi facku, jako by se to už stalo jeho zvykem.

Sesunula jsem se na zem a chytla se za tvář.

,,Už nikdy nic takového nezkoušej, jasný? Běž se nahoru převléct a přijď, ale dělej nebudu dlouho čekat" narovnal si lem trička a prohrábl vlasy.

Další díl je na světě.
Líbí se vám?
Děkuji za přečtení. ❤