Já:„Prosím ne, nedávej mě pryč".
Dylan: „A proč? Vždyť sama říkáš, že už to nemá cenu".
Já:„Nemá, ale nechci tě ztratit. Nejde to jinak?"
Dylan: „Promiň, ale nejde. Nejsem ten typ, který ty potřebuješ. Buď to tu setrváš a vše zůstane při starým, což znamená, že budeš jen mou hračkou, a nebo ti najdu nějakou tu novou pěstounskou rodinu.".
Já:„A proč si mě nemůžeš nechat jen tak? Na všechno se vykašlat".
Dylan:„Protože potrebuju nějakou hračku a pokud ty to budeš odmítat, akorát by jsi zacláněla dalším".
Sklopila jsem hlavu a tiše řekla: „Dobře jak chceš, zůstanu tu s tebou. Stanu se tou tvou hračkou."
Řekla jsem to jen proto, že jsem doufala v to, že Dylan změní svůj názor nebo se něco stane a on se změní. Nevím jaký přesně byl můj účel.
Dylan se usmál, sklonil se ke mně a pošeptal: „Tak se těš na večer, mrcho. Teprve teď všechno začne" mrkl na mě a odešel.
Dobře tak nevím jestli jsem udělala úplně správně, toho asi už nic nezmění. Ale já to nevzdám.
Další díl je tady.
Omlouvám se, že je tak krátký, ale ten další bude delší.
Líbí se vám?
Děkuju za přečtení . 😳
ČTEŠ
Nevinná
RomanceOn střídal holky jako ponožky. Ona nikdy nikoho neměla. On si užíval mejdany skoro každý den. Ona sama seděla na posteli a brečela. On měl všechno, co chtěl. Ona ani neměla domov. On si jí vzal k sobě a tak to všechno začalo. 24.8. #2 v romance
