Nevinná

Do toho

Vezmu to všechno do vlastních rukou. Už mě nebaví být jen blbá hračka.

Popadla jsem telefon a vytočila Michaelovo číslo, které jsem opsala z jeho vizitky.

Já:„Ahoj Michaeli. Tady Kathrin. Pamatuješ, jak si mi říkal ať zavolám když budu chtít někam jít? Tak zrovna teď je ta chvíle."
Michael: „Ahoj Kathrin. Sebrala jsi mi nápad. Stavím se pro tebe, ano?"
Já:„Ne, radši ne. Sejdeme se u Tisého za pět minut"
Michael: „Tak fajn, za pět minut jsem tam ".

Vzala jsem si menší kartáč, kterým jsem si jen tak z lehka prohrábla vlasy. Patrik byl zrovna u sebe, takže mi to usnadnil. Vzala jsem si mikinu a v klidu vyšla ze dveří. Zamířila jsem na smluvené místo, kde už čekal Michael.

Michel: „Ahoj krásko, tak kam půjdeme?" řekl tónem, který mi k němu vůbec neseděl. On celý vypadal a choval se jinak.
Já:„Je mi to jedno. Něco vyber".
Michel: „Dobře, tak půjdeme na pizzu?"
Já:„Hmm, proč ne." zamručela jsem, skoro tak potichu, že jsem to slyšela snad jenom já.

Všechny lavičky byly obsazené, tak jsme si sedly na obrubník u chodníku. Povídali jsme si a já na malou chvíli na všechno zapomněla. Bylo mi s ním dobře.

Já:„Chtěla jsem se tě na něco zeptat."
Michael: „Tak se ptej. O co jde?"
Já:„Chtěla bych utéct od Patrika."
Michael: „Dobře, tak to naplánujeme."
Já:„Děkuju moc." usmála jsem se na něj a on mi vřelý úsměv oplatil. Divila jsem se, že se neptal proč chci utéct. Prostě ihned souhlasil, a to mě trochu zarazilo.
Michael: „Promiň, ale už musím jít, tak ahoj!"

Obrátil se a odešel za nějakou dívkou, která mi mávala. Vypadalo to, jako by mě už znala.

Chvíli jsem jen nehybně stála, ale po nějaké době jsem se dala do pohybu a odešla. Nebylo moc pozdě večer, ale stejně tu skoro nikdo nebyl.
Slyšela jsem své vlastní kroky a listí, které mi šustilo pod nohama. Začala jsem se bát, protože mi připadalo, že už to nejsou jen moje kroky, které slyším. Zastavila jsem se, ale nic jsem neslyšela. Ohlédla jsem se za sebe, kde nikdo nebyl. Asi se mi jen něco zdálo, uvědomila jsem si v duchu. Zrychlila jsem, abych byla co nejdříve zpátky u Patrika.

Poslední dobou mi nebylo moc dobře. Nevím čím to je. Nenápadně jsem se vkradla do domu. Patrik seděl na gauči, takže mi to moc nevyšlo.

Patrik: „Kde jsi byla?" řekl bez toho, aniž by se na mě podíval.
Já:„Jen se projít" usmála jsem se, ale on vypadal, že ho to ještě více rozčílilo.
Patrik:„Nelži mi, vím kde jsi byla!"
Já:„Tak proč se mě ptáš, když to víš?" odsekla jsem drze.
Patrik: „Protože jsem ti jasně říkal, že mi budeš všechno říkat. Dovolil jsem ti chodit ven, protože jsem nechtěl být jako Dylan, ale hádej co teď udělám."
Mlčela jsem a nechala ho to do říct.

Patrik: „Vypadni z mýho domu" zařval, tak že jsem měla pocit jako by mi začaly krvácet uši.
Já:„To není problém. Tak se vrátím zpátky k Dylanovi, stejně jsme to měla v plánu".
Patrik: „Jo tak tys to měla v plánu?! Nevrátíš se k Dylanovi. Běž si kam chceš, už tě tu nechci, ale pokud se dozvím, že jsi zpátky u Dylana, tak se stanu tvou noční můrou a tobě začne peklo holčičko."
Hmmm, mou noční můrou je teď Dylan, takže smůla. Ale já se k němu stejně vrátím. S tvojí pomocí nebo bez ní, to je jedno.

Nic jsem u něj neměla, jen malou tašku přes rameno, kterou mi vyhodil před barák. Hned teď jsem k Dylanovi nemohla, protože by to bylo moc nápadný. Asi si Patrik myslel, že ze mě udělá chudinku, ale to ne. Zavolala jsem Michaelovi a všechno mu vysvětlila.
Dojel pro mě a slíbil, že mě nechá u sebe doma.

Bydlel v paneláku. Bylo to něco jiného, než na co jsem byla v poslední době zvyklá, ale holce z děcáku to stačí. Ukázal pokoj, který na tu chvíli měl být můj a já mu obětím poděkovala.

„Ale, ale, to je nějak moc lásky ne?" zasmála se osoba, která stála za mnou. Otočila jsem se a konečně jí poznala, proto mi byla i předtím venku tak povědomá. Je to Rebeca. Ta kterou jsem poprvé potkala u Dylana. Nevím co se to se mnou stalo, ale radostí jsem jí objala. Nebyla z toho moc šťastná, ale nakonec se spokojeně usmála.

Rebeca: „Musím ti říct tajemství" zašeptala a táhla mě pryč.

Tak je tu další díl.
Líbí se vám?
Co si myslíte, že bude to tajemství?
Děkuju za přečtení. ❤