Nevinná

Připravená?

Amy začala konat svou práci a mě přepadla bolest. Vzala malou pinzetu a začala vytrhávat mé husté obočí. Když skončila, vrhla se na líčení.

Už to bylo líčení na jiné úrovni, než to když jsem se malovala sama. Začala make- upem. Později zaměřila svou pozornost na mé oči. Udělala mi výrazné, černé linky, protáhla řasy a na víčka napatlala nějaké stíny. Vše doplnila decentní rtěnkou.

Koukla jsem se do zrcadla. Musela jsem vyjeknout úžasem. Skoro jsem se ani nepoznala. Na řadě bylo oblečení.

Během líčení mi Dylan sdělil, že dnes půjdeme na večeři. Ale ne na takové ty párty, jako do teď. Dnes to má být opravdu formální. Budou tam i lidi z Dylanovi firmy. Takže jsme se dali do vybírání šatů.

Musím působit jako Dylanova slečna a né jako štětka. Rozhodla jsem se pro decentí, černé koktejlky s délkou nad kolena. K tomu jsem dostala perlový náhrdelník. Do všeho jsem se oblékla a šla se podívat do zrcadla. Najednou jsem uslyšela Dylana:„Páni, ta změna. Vypadáš naprosto báječně. Teda tohle není zrovna můj typ, ale opravdu ti to moc sluší." Poděkovala jsem a vlepily
A mu menší polibek na tvář.

Odešel a já si sedla ke klavíru. Na stole jsem si všimla vizitky, kterou tu zanechali Amy a její kolektiv. Seděla jsem za klavírem a čekala na Dylana. Jen tak lehce jsem si něco hrála.

Za chvíli přišel Dylan. Měl černé, značkové sako, k němu kalhoty, červenou košili a černou kravatu. Docela mu to slušelo.

Já:„Páni, je z tebe celkem fešák, víš to?" laškovně jsem se usmála. Úsměv mi oplatil, poděkoval a pokračoval.
Dylan: „Před domem už by měla čekat limuzína. Tak jdeme?". Kývla jsem a vydala se směrem ven ze dveří.

Cestou na neznámé místo, kde se měla večeře konat, mi Dylan kladl na srdce jednu a tu samou větu, která zněla asi nějak takhle: „Prosím tě, hlavně nic nezkaz, nerozbij a neztrapni mě. Snaž se chovat jak nejlíp umíš!"

Dojeli jsme na místo a mě se zatajil dech. Vešli jsme do restaurace, kde už všichni čekali u velkého stolu. Dylan mi jako gentleman odsunul židli, abych se mohla posadit. Sám si sedl naproti mně. Připadalo mi, že to udělala proto, aby mě měl pod kontrolou.

Okolo našeho stolu se tyčilo obrovské akvárium. Plavali tu různé druhy ryb, ale i želv. Všichni si objednali různá honosná jídla, že jsem neodolala a poručila si kaviár. Nikdy předtím jsem ho nejedla tak uvidím. K pitím jsem si dala jen minerální vodu. Přišlo mi to jako dobré pití pro "slečnu na úrovni", kterou jsem pro dnešní večer měla být.

Jídlo bylo hotové nečekaně rychle a já se mohla pustit do kaviáru. Vzala jsem si do pusy malé sousto a v tu chvíli jsem věděla, že jsem udělala chybu. Nechutnalo mi to, přišlo mi to hnusné. Nevědomě jsem sousto vyplivla přímo před Dylana. Nevěděla jsem co mám dělat. Tahle situace se už zachránit nedala. Ale Dylan se začal smát a tím rozesmál celý stůl. Ulevilo se mi, spadl mi kámen ze srdce, že z toho není nějaký velký průšvih.

Je tu další díl.
Líbí se vám?
Děkuju za přečtení. 😳