Nevinná

Změna

Otevřela jsem oči. Nademnou stála Jessica a stříkala na mě vodu z dětské pistolky. Začala jsem se smát a řvát na ni ať toho nechá. Neuposlechla mě. Vytáhla z kapsy další pistolku a podala mi ji. Ukázala směrem, kde zrovna stál Dylan. Rozeběhla jsem se k němu a začala mu stříkat vodu na záda.

Vylekaně se otočil. Uviděl co to držím v ruce a zakoulel očima.

„Kat, to si děláš srandu? Vždyť se chováš jako malý, nevychovaný fracek. Přestaň!", vypadal velmi vytočeně a já se začínala cítit poníženě.

Pfff, prej nevychovaný malý fracek, to tak. I když mé aktuální oblečení nevypadalo zrovna dospělácky. Měla jsem růžovou mikinu s Micky Mousem a tepláky stejné, syté barvy.

Rozhlédla jsem se kolem sebe. Jessica nikde. Ušila to na mě, mluvila jsem sama pro sebe. To není normální, už zase trpím samomluvou.

Už vím, co to chce. Změnu. Kvůli Dylanovi se změním. Už nebudu malá, otřesná holka, před kterou musí protáčet oči.

Vešla jsem do pokoje, kde měla Jessica svoje oblečení. Vypůjčila jsem si od ní světlemodré, roztrhané džíny a k tomu černý crop top s krajkovými rukávy.

Vešla jsem do koupelny a vzala si její make - up. Na oči jsem si napatlala řasenku a tmavší stíny. Vše jsem nakonec doplnila né moc výraznou rtěnkou.

Tak a je to, zamlulala jsem si sama pro sebe. Ještě rozčesat vlasy. Podívala jsem se do zrcadla a začala mluvit sama se sebou. Páni Kat, ty jsi kočka, řekla jsem si a začala se smát.

Vylítla jsem z koupelny. V mé rychlosti a neopatrnosti jsem omylem do někoho vrazila.

„Prom...", chtěla jsem se omluvit, když v tom jsem si všimla, že tou osobou do které jsem narazila byl Brad. „A jéjej", vylítlo ze mě náhle na místo omluvy.

Nic neříkal, jen se začal hlasitě smát. Jeho smích mi byl povědomí. No ovšem, měl podobný smích jako James. Stejně zlomyslný a dokázal mi nahnat strach.

Zvedla jsem hlavu, abych mu viděla do očí. Věděla jsem, že Dylan je někde poblíž, tak jsem začala být drzá. Ale co, zalsouží si to, potom jak se ke mně choval

„Omluv mě, jdu za Dylanem, máme nějaké plány", jen co jsem domluvila, provokativně jsem si zkousla ret.

„A co kdyby jsi ty plány uskutečnila se mnou, kočko?", začal se smát a já si nejvíc ze všeho přála, být milióny kilometrů od něj.

„No to by asi nešlo, nejsi můj typ", odvětila jsem rychle bez jakéhokoli zabarvení a snažila se ho obejít. On mě ale chytil za ruku a obrátil obličejem k sobě.

,,,Hele Brade, pusť mě a jdi si za Jessicou, pořád o tobě mluví", odhalila jsem jeho touhu po krásné černovlasě dívce a on se zamyslel. Jeho stisk v tu ráno povolil, čehož jsem okamžitě a hbitě využila. Vykroutila jsem se mu že sevření a rychle utekla, než si to stačil uvědomit.

V obýváku na gauči seděl Dylan. Podívala jsem se na něj a usmála se.

„Wow Kat...", vypadal velmi udiveně, ale obratem na to dodal:,,Proč jsi to udělala? Zkazila jsi to".

Tak je to tu. Další splodiny mých myšlenek.
Líbí se vám?
Děkuju za přečtení. 😳