Petr pustil,vše co měl v rukou asi jsem ho chudáka opravdu překvapila a pevně mě chytil oběma rukama a přimáčkl mě na sebe. Byl to bezva pocit (ten chlap umí fakt dobře objímat) a začal se smát a já s ním. Abychom nestály mezi dveřmi radši jsem mu dala rychle pusu na tvář a pustila ho on zvedl tašky, které před tím upustil na zem a já ho táhla do bytu.
Tak strašně moc jsem se na něj těšila, že jsem i zapomněla na to, že jsem ho před zhruba hodinou chtěla uškrtit nechala jsem ho si odložit a šla jsem do obýváku. On se objevil hned za mnou a samozřejmě se hned hnal ke mně a opět mě popadl do náručí a začal se se mnou točit do kola.
„Petře prosím" pištěla jsem jak malá.
„Bude se mi motat hlava".
Petr se usmál postavil mě zpátky na zem a upřel na mě ty svoje sakra (pardon) úžasný hnědočerný oči.
„Ty nevíš, jak strašně moc jsem se na tebe těšil, na mojí nej kámošku," odpoví „ a hlavně vím, že ti tohle chybělo" potutelně se usměje tím svým sexy úsměvem který ví, že u mě zabírá protože, když on se usměje je všechno rázem zapomenuto. Já se nedovedu obzvlášť na něj dlouho zlobit.
„Máš mě prokouknutou" brouknu a začnu se smát, když na mě hodí ten svůj „já vím „ pohled. Petr sebou hodí na gauč a vzdychne si. Já se dívám jak tam leží s rukou na očích jednou nohou pokrčenou v těch svých sexy džínách, wau *prober se sakra * vybafne na mě moje podvědomí. No jo, no to se mi stane vždycky, když se na něj dlouho dívám jo ten chlap, i když je gay je tak zatraceně sexy.
„Dáš si kafe, nebo čaj nebo něco jiného" zeptám se, když se proberu ze svého blouznění. Vzpomenu si tedy konečně na dobré vychování, co by hostitelka.
„Prosil bych čaj, ten tvůj dobrý heřmánkový, kafe už mám na nějakou dobu dost" odpoví Petr.
„Jak to, ty takový zastánce kafe" ptám se udiveně.
„Američani jsou nevím proč děsný blázni do kafe" odpoví „oni musí mít kafe pořád, ale snad úplně u všeho, to je normálně závislost." zamračí se trochu.
„Já ani netušil, že existuje tolika druhů kafe, šla mi z toho hlava kolem."
Pousměju se nad tím to jsem nečekala, že se někdy stane něco co donutí Petra pít čaj a mít dost kafe. To je teda opravdu novina. Čaj si dával většinou jenom u mě a to právě ten heřmánkový, jinak jsem ho neviděla pít nic jiného než kafe. No všechno se mění.
„Tak povídej, jak bylo, chci vědět všechno" pokládám otázku, zatím co čekám, až se začne vařit voda v konvici.
„Nebo radši počkej" řeknu rychle.
„Proč?" ptá se udiveně Petr.
„Ona se tu totiž staví i Kamča, chtěla tě taky vidět, stýskalo se nám" odpovídám a než to dořeknu ozve se zvonek u dveří.
ČTEŠ
IT TAKES ONLY COURAGE *Niall Horan*
FanfictionPříběh o odvaze, lásce, hudbě, zpěvu a hlavně o nové šanci na nový život... Nathalii dívka z krutou minulostí snažící se žít svůj život, když se jí do cesty postaví výzva v podobě turné její oblíbené skupiny. Sledujte spolu se mnou neuvěřitelné dobr...
