IT TAKES ONLY COURAGE *Niall Horan*

*** Surprise ***

Ano dobrodružství jménem zpěv, a že to nebylo malé dobrodružství. Byla to radost, vztek, někdy i slzy, ale nakonec jsem to dala. Devět měsíců jsem se opravdu snažila, protože to byl můj sen a Thomas a ostatní mě v tom každý den podporovaly. Jsem jim za to vděčná. Thomas mě naučil  mnoho, jako zvládat techniku dechu a všechny ty věci kolem zpěvu, abych vůbec něco zazpívala a nevypustila u toho doslova duši. 

Prý jsem zvládla za tak krátkou dobu to co některým trvá léta, a že měl Petr pravdu, protože i když pořád bojuji s notami, hlas mám řekla bych dobrý a výšku hlasu no tak to si netroufnu odhadnout, ale už jsem se pokusila o pár písní od mé oblíbené zpěvačky Celine a myslím, že jsem to dala docela dobře, i když asi opravdu ne jako ona. No pořád mám co dohánět. Ale asi vždycky budu zpívat jen pro sebe a své přátele (a taky ráno ve sprše ) před jinými lidmi, bych to nedala (asi ani před „ním" když je mým snem si sním jednou zazpívat ).

No, ale teď momentálně o tři roky dál tu sedím u sebe v obýváku a snažím se dopsat jednu píseň, která mě napadla nedávno, jenže zjišťuji, že se nedokážu soustředit vůbec na nic. „ A proč asi" ptám se naštvaně sama sebe, „ to ten pošuk bláznivá, na kterého se tak těšíš" odpovídám sama sobě.

Kouknu na hodiny na mobilu, půl jedné, ten čas vůbec neutíká povzdychnu si. A v tom my cinkne příchozí sms

Petr: Budu mít asi 10 minut zpoždění, jo a mimochodem mám pro tebe překvapení :-) zatím pa.

Přečtu si zprávu, a mám pocit, že ho dneska asi uškrtím, nejen, že se zase zdrží, ale ještě mě provokuje a má pro mě překvapení. Nevím, jestli se mám těšit, nebo se bát. On je fakt pošuk. Ale je to moje zlato. Rozhoduju se čím se zabavit, než dorazí a rozhodnu se projet twitter a facebook co je nového. Pár nových obrázků kluků, nad jedním doslova slintám ten Niall je fakt boží. Ne, že by ostatní kluci nebyli fajn. Harryho barva očí mě taky někdy doslova dostává do kolen. Mám prostě ráda modrou a zelenou.

Z mých myšlenek mě vytrhne cinknutí oznamující zprávu na twitteru. Najedu na zprávu a otevřu jí, píše mi Kamča.

@Kamila1D: ahoj zlato jak je nezajdeme dneska někam? :-)

To je taky pošuk usměju se pro sebe.

@Nathalii13: ahoj ty pošuku, já bych ráda, ale čekám na Petra dneska se konečně ukáže po 6 měsících. Zatím má zpoždění a navíc psal, že má pro mě překvapení a víš jak já nesnáším překvapení. Nevím jestli se mám bát nebo těšit .

@Kamila1D: Jééé ja na to úplně zapomněla, můžu se stavit? Ráda toho uvidím, taky my moc chyběl.

@Nathalii13: Jasně, že se ptáš víš, že si tu vždycky vítaná...

@Kamila1D: Fajn, tak do dvaceti minut jsem tam zatím pa puso...

@Nathalii13: Já ti dám puso pošuku, zatím páčko :-)

No myslím, že dneska odpoledne se opravdu nudit nebudu. V tom se ozve zvonek u dveří a já kouknu na hodiny skoro půl druhé, tak konečně jsem se dočkala. Jdu ke dveřím a zvedám sluchátko domácího telefonu a mačkám tlačítko bzučáku. Bydlím v paneláku, takže Petr se dovnitř jinak nedostane. Za pár minutek slyším klepání a tak rychle otvírám dveře a doslova skáču kolem krku, tomu nej človíčkovy, kterého jsem neviděla táák strašně dlouho.

Tak lidičky další část je na světě, dneska jsem měla nějaký psací den :-)

Tak snad se bude líbit :-) opět díky za komentáře a i případné hvězdičky. 

Díky, díky díky...