IT TAKES ONLY COURAGE *Niall Horan*

* Newfound father *

O měsíc později:

Asi vás hodně zajímá jak dopadlo setkání s Niallovou rodinou, tak vás nebudu dlouho napínat. Maura, Bobby i zbytek rodiny jsou úplně suprový. Celá rodina mě přijala mezi sebe jako by to byla ta nejpřirozenější věc. Šla jsem s obětí do obětí, až jsem z toho byla trochu mimo. Niall se celou dobu usmíval jak sluníčko a bylo na něm vidět jak moc je šťastný. Povídaly jsme si asi půl hodiny, než pro nás přišel Paul, jelikož nás čekal rozhovor pro jedno místní rádio.

Měli jsme se setkat později na večeři i se zbytkem skupiny. Byla jsem a ještě stále jsem moc šťastná. Po skončení turné jsem pozvaná s mámou a bráškou a samozřejmě Kamilou na 2 týdny na návštěvu do Irska. Maura si myslím bude s mojí máti rozumět.

No a koncerty. Ty dopadlo až nadmíru dobře, vlastně po prvních dvou koncertech se můj twitterový účet zbláznil a začal žít vlastním životem (a to myslím vážně). Počet lidí, kteří mě začali sledovat rostl a roste exponenciální řadou (Petrova oblíbená hláška). Facebook už jsem rovnou zrušila, a Petr založil pouze veřejnou stránku a tam je to asi ne stejno. Jo opravdu si zvykám, že jsem známá osobnost, i když mám pořád pocit, že žiju v nějakém divokém snu.

Právě sedíme v letadle z Helsinek z našeho posledního koncertu v Evropě, a míříme do San Diega, kde 9.července začínáme prvním koncertem naše severoamerické turné. Tam už se snad konečně dostanou i holky. Teda Daniell by měla dorazit za Liamem do Seattlu, ale El bohužel myslím až na Winnipegský koncert. Dřív se jí nepodaří uvolnit, a Liam s Louisem sedí skoro denně na skypu a na telefonu. Divím se, že jim ty telefony nepřirostly (jo láska ta dělá divy).

No a já, já jsem si už dokonce zvykla na to proklatý létání, tak nějak už je to rutina, a stejně skoro vždycky ještě před vzletem všichni usínáme, protože jsme grogy. No další novinku mi oznámil můj drahý bráška ještě před posledním koncertem v Helsinkách. Můj drahý bratříček se bude ženit. Jo už je to tak. Požádal Kamilu o ruku o její narozeniny minulí týden. Já je bohužel tentokrát propásla, ale kluci zařídily spojení přes skyp na velkoplošnou obrazovka a při koncertě Oslu jsem jí zpívaly Happy Birthday. Myslím, že bude mít na dlouho výjimečný zážitek.

No a svatbu chtějí nechat na začátek listopadu. To už bude po turné a já bych si to ani za nic nenechala ujít. Navíc, jsme se dohodly s Niallem, že jim s tím pomůžeme a oni po menší hádce u které byli všichni (naše máti a Kamiliny rodiče) přes Skyp kapitulovaly, protože jsme je prostě přemluvily. Svatba totiž bude v L.A. Nebude to nic obrovského, jen asi 100 lidí, prostě nejbližší příbuzní. Ale chci, aby můj nejdražší bráška a moje nej kamarádka měli prostě nejkrásnější zážitek na zbytek života. Udělal bych pro ně cokoliv.

Akorát dostat sem všechny lidi ve stejný čas, no myslím že to dá docela práci. Ale naštěstí Kamilin otec má známé, a ty mají známe, co znají svatební koordinátory (prý ty nejlepší, a ty si prý najdou spojení na nejlepší v L.A.) tak se nakonec nemusíme skoro o nic starat. Ne že bych já měla čas (mezi koncertama nestíhám skoro ani spát, a to vše díky jednomu modrookému Irovi) který se teď právě rozvaluje vedle mě na sedadle a spokojeně spí. No myslím, že to taky ještě na chvilku zabalím. Máme před sebou ještě skoro 6 hodin cesty ach jo.

San Diego

Je skoro půl šesté ráno. V jednu ráno jsme přistáli v San Diegu. A neuvěřitelný byl ten dav lidí před letištěm a následně po cestě na hotel. Fanouškové jsou prostě nezdolní. Rozdali jsme pár podpisů a vyfotily jsme se i když jsem všichni sotva stáli na nohou. Naštěstí byli fanynky ukázněné a nebyla moc velká tlačenice, tak jsme to přežily ve zdraví.